आज का श्लोक, ’लोकः’ / ’lokaḥ’
___________________________
अध्याय 3, श्लोक 9,
यज्ञार्थात्कर्मणोऽन्यत्र लोकोऽयं कर्मबन्धनः ।
तदर्थं कर्म कौन्तेय मुक्तसङ्गः समाचर ॥
--
(यज्ञार्थात् कर्मणः अन्यत्र लोकः अयम् कर्मबन्धनः ।
तदर्थम् कर्म कौन्तेय मुक्तसङ्गः समाचर ॥)
--
भावार्थ : संसार में, यज्ञरूपी कर्म से अन्य कोई भी कर्म अवश्य ही मनुष्य को कर्मबन्धन से बाँधता है । इसलिए हे कौन्तेय ( हे कुन्तीपुत्र अर्जुन)! कर्म से आसक्ति न रखते हुए उसी प्रयोजन से (यज्ञ के अर्थ में) किसी भी कर्म में संलग्न रहकर उसे करो ।
--
अध्याय 3, श्लोक 21,
यद्यदाचरति श्रेष्ठस्तत्तदेवेतरो जनः ।
स यत्प्रमाणं कुरुते लोकस्तदनुवर्तते ॥
--
(यत् यत् आचरति श्रेष्ठः तत् तत् एव इतरः जनः ।
सः यत् प्रमाणम् कुरुते लोकः तत् अनुवर्तते ॥)
--
भावार्थ :
श्रेष्ठ पुरुष जैसा, जो-जो आचरण करता है, अन्य लोग भी वैसा ही आचरण किया करते हैं । वह जिसे महत्व देता है और उचित कहता है, लोग भी उसी के अनुसार बरतने लगते हैं ।
--
अध्याय 4, श्लोक 31,
यज्ञशिष्टामृतभुजो यान्ति ब्रह्म सनातनम् ।
नायं लोकोऽस्त्ययज्ञस्य कुतोऽन्यः कुरुसत्तम ॥
--
(यज्ञशिष्टामृतभुजः यान्ति ब्रह्म सनातनम् ।
न अयम् लोकः अस्ति अयज्ञस्य कुतः अन्यः कुरुसत्तम ॥)
--
भावार्थ :
यज्ञ रूपी कर्म का अनुष्ठान करने के बाद शेष बचे अन्न (प्रसाद) का उपभोग करनेवाले सनातन ब्रह्म अर्थात् परमात्मा को प्राप्त हो जाते हैं । हे कुरुसत्तम् (कुरुश्रेष्ठ अर्जुन)! यज्ञ न करनेवाले के लिए तो यह मनुष्यलोक भी सुखदायी नहीं होता फ़िर वह अन्य (पर) लोक उसे कैसे सुखदायी हो सकता है?
--
अध्याय 4, श्लोक 40,
अज्ञश्चाश्रद्दधानश्च संशयात्मा विनश्यति ।
नायं लोकोऽस्ति न परो न सुखं संशयात्मनः ॥
--
(अज्ञः च अश्रद्दधानः च संशयात्मा विनश्यति ।
न-अयम् लोको अस्ति न परः न सुखम् संशयात्मनः ॥)
--
भावार्थ :
(विवेकजन्य) ज्ञान तथा श्रद्धा से रहित, संशययुक्त चित्त वाला मनुष्य विनष्ट हो जाता है, क्योंकि न तो यह लोक और न परलोक, और इसलिए न सुख ही, उसका होता है ।
--
अध्याय 7, श्लोक 25,
नाहं प्रकाशः सर्वस्य योगमायासमावृतः ।
मूढोऽयं नाभिजानाति लोको मामजव्ययम् ॥
--
(न अहम् प्रकाशः सर्वस्य योगमायासमावृतः ।
मूढः अयम् न अभिजानाति लोकः माम् अजम् अव्ययम् ॥)
--
भावार्थ :
अपनी योगमाया* में अच्छी तरह से आवरित मैं सबको प्रत्यक्ष प्रकटतः नहीं दिखलाई देता । यह मूढ संसार मुझ जन्मरहित अविनाशी मेरे स्वरूप से अनभिज्ञ रहता है ।
--
*टिप्पणी :
(भगवान् की योगमाया के तीन पक्ष हैं - आवरण, विक्षेप और अनुग्रह । इन तीन शक्तियों के प्रभाव से ही आत्मा जीव के रूप में बन्धनग्रस्त होती है और फिर मुक्ति को प्राप्त होकर अपने स्वरूप (भगवान्) में समाहित हो जाती है ।
--
अध्याय 12, श्लोक 15,
यस्मान्नोद्विजते लोको लोकान्नोद्विजते च यः ।
हर्षामर्षभयोद्वेगैर्मुक्तो यः स च मे प्रियः ॥
--
(यस्मात् न उद्विजते लोकः लोकात् न उद्विजते च यः ।
हर्ष-अमर्ष-भय-उद्वेगैः मुक्तः यः सः च मे प्रियः ॥)
--
भावार्थ :
जिससे कोई दूसरा उद्वेग को नहीं प्राप्त होता और जो स्वयं भी किसी दूसरे से उद्वेग को नहीं प्राप्त होता, जो हर्ष, ईर्ष्याजनित क्लेश, भय आदि से उत्पान उद्वेगों से रहित है, वह मेरा भक्त मुझे प्रिय है ।
--
’लोकः’ / ’lokaḥ’ -- the world, existence, people, state of consciousness,
Chapter 3, śloka 9,
yajñārthātkarmaṇo:'nyatra
loko:'yaṃ karmabandhanaḥ |
tadarthaṃ karma kaunteya
muktasaṅgaḥ samācara ||
--
(yajñārthāt karmaṇaḥ anyatra
lokaḥ ayam karmabandhanaḥ |
tadartham karma kaunteya
muktasaṅgaḥ samācara ||)
--
Meaning : O kaunteya (kuntīputra / son of kuntī)! All action (karma) in the world, that is contrary to sacrifice (yajña), leads to bondage only. Therefore engage in the action without attachment to the same, and without hoping a favourable result of the same, but only with a view for the benefit of the whole existence.
--
Chapter 4, śloka 31,
yajñaśiṣṭāmṛtabhujo
yānti brahma sanātanam |
nāyaṃ loko:'styayajñasya
kuto:'nyaḥ kurusattama ||
--
(yajñaśiṣṭāmṛtabhujaḥ
yānti brahma sanātanam |
na ayam lokaḥ asti ayajñasya
kutaḥ anyaḥ kurusattama ||)
--
Meaning :
Those who feed on the foods left overs after performing a sacrifice (yajña ), attain and merge into The Eternal Supreme (sanātanam brahma) . O (kurusattama > noble in the family of Kuru-s, arjuna,)! But one who does not perform sacrifice (yajña), one who does not think for doing charity for the good of all, can't hope happiness in this world while alive, what to say about his life here-after?
--
Chapter 4, śloka 40,
ajñaścāśraddadhānaśca
saṃśayātmā vinaśyati |
nāyaṃ loko:'sti na paro
na sukhaṃ saṃśayātmanaḥ ||
--
(ajñaḥ ca aśraddadhānaḥ ca
saṃśayātmā vinaśyati |
na-ayam loko asti na paraḥ
na sukham saṃśayātmanaḥ ||)
--
Meaning :
One who has no wisdom, is ignorant of the Truth, one who lacks trust, and even more, is doubtful about the way of wisdom is just destroyed. For such a man, there is neither this world, nor the world here-after. There is no hope nor happiness for him.
--
Chapter 7, śloka 25,
nāhaṃ prakāśaḥ sarvasya
yogamāyāsamāvṛtaḥ |
mūḍho:'yaṃ nābhijānāti
loko māmajavyayam ||
--
(na aham prakāśaḥ sarvasya
yogamāyāsamāvṛtaḥ |
mūḍhaḥ ayam na abhijānāti
lokaḥ mām ajam avyayam ||)
--
Meaning :
Hidden under My yogamāyā*, I AM not visible to all. So, this world ignorant of My Reality, is unable to know Me, -The Unborn and The Imperishable principle.
--
*Note :
yogamāyā is the power that manifests in the 3 forms as : āvaraṇa, vikṣepa, anugraha,
āvaraṇa, - Conceals the Reality from our eyes.
vikṣepa, - Distraction, imposes upon us something else as true.
anugraha, - is the Grace, that enables to free ourselves from these two kinds which keep us in bondage.
--
Chapter 12, śloka 15,
yasmānnodvijate loko
lokānnodvijate ca yaḥ |
harṣāmarṣabhayodvegair-
mukto yaḥ sa ca me priyaḥ ||
--
(yasmāt na udvijate lokaḥ
lokāt na udvijate ca yaḥ |
harṣa-amarṣa-bhaya-udvegaiḥ
muktaḥ yaḥ saḥ ca me priyaḥ ||)
--
Meaning :
One who does not annoy the world, nor is annoyed by the world, who is free from Elation, anger, fear and anxiety, such a devotee is dear to Me.
--
___________________________
अध्याय 3, श्लोक 9,
यज्ञार्थात्कर्मणोऽन्यत्र लोकोऽयं कर्मबन्धनः ।
तदर्थं कर्म कौन्तेय मुक्तसङ्गः समाचर ॥
--
(यज्ञार्थात् कर्मणः अन्यत्र लोकः अयम् कर्मबन्धनः ।
तदर्थम् कर्म कौन्तेय मुक्तसङ्गः समाचर ॥)
--
भावार्थ : संसार में, यज्ञरूपी कर्म से अन्य कोई भी कर्म अवश्य ही मनुष्य को कर्मबन्धन से बाँधता है । इसलिए हे कौन्तेय ( हे कुन्तीपुत्र अर्जुन)! कर्म से आसक्ति न रखते हुए उसी प्रयोजन से (यज्ञ के अर्थ में) किसी भी कर्म में संलग्न रहकर उसे करो ।
--
अध्याय 3, श्लोक 21,
यद्यदाचरति श्रेष्ठस्तत्तदेवेतरो जनः ।
स यत्प्रमाणं कुरुते लोकस्तदनुवर्तते ॥
--
(यत् यत् आचरति श्रेष्ठः तत् तत् एव इतरः जनः ।
सः यत् प्रमाणम् कुरुते लोकः तत् अनुवर्तते ॥)
--
भावार्थ :
श्रेष्ठ पुरुष जैसा, जो-जो आचरण करता है, अन्य लोग भी वैसा ही आचरण किया करते हैं । वह जिसे महत्व देता है और उचित कहता है, लोग भी उसी के अनुसार बरतने लगते हैं ।
--
अध्याय 4, श्लोक 31,
यज्ञशिष्टामृतभुजो यान्ति ब्रह्म सनातनम् ।
नायं लोकोऽस्त्ययज्ञस्य कुतोऽन्यः कुरुसत्तम ॥
--
(यज्ञशिष्टामृतभुजः यान्ति ब्रह्म सनातनम् ।
न अयम् लोकः अस्ति अयज्ञस्य कुतः अन्यः कुरुसत्तम ॥)
--
भावार्थ :
यज्ञ रूपी कर्म का अनुष्ठान करने के बाद शेष बचे अन्न (प्रसाद) का उपभोग करनेवाले सनातन ब्रह्म अर्थात् परमात्मा को प्राप्त हो जाते हैं । हे कुरुसत्तम् (कुरुश्रेष्ठ अर्जुन)! यज्ञ न करनेवाले के लिए तो यह मनुष्यलोक भी सुखदायी नहीं होता फ़िर वह अन्य (पर) लोक उसे कैसे सुखदायी हो सकता है?
--
अध्याय 4, श्लोक 40,
अज्ञश्चाश्रद्दधानश्च संशयात्मा विनश्यति ।
नायं लोकोऽस्ति न परो न सुखं संशयात्मनः ॥
--
(अज्ञः च अश्रद्दधानः च संशयात्मा विनश्यति ।
न-अयम् लोको अस्ति न परः न सुखम् संशयात्मनः ॥)
--
भावार्थ :
(विवेकजन्य) ज्ञान तथा श्रद्धा से रहित, संशययुक्त चित्त वाला मनुष्य विनष्ट हो जाता है, क्योंकि न तो यह लोक और न परलोक, और इसलिए न सुख ही, उसका होता है ।
--
अध्याय 7, श्लोक 25,
नाहं प्रकाशः सर्वस्य योगमायासमावृतः ।
मूढोऽयं नाभिजानाति लोको मामजव्ययम् ॥
--
(न अहम् प्रकाशः सर्वस्य योगमायासमावृतः ।
मूढः अयम् न अभिजानाति लोकः माम् अजम् अव्ययम् ॥)
--
भावार्थ :
अपनी योगमाया* में अच्छी तरह से आवरित मैं सबको प्रत्यक्ष प्रकटतः नहीं दिखलाई देता । यह मूढ संसार मुझ जन्मरहित अविनाशी मेरे स्वरूप से अनभिज्ञ रहता है ।
--
*टिप्पणी :
(भगवान् की योगमाया के तीन पक्ष हैं - आवरण, विक्षेप और अनुग्रह । इन तीन शक्तियों के प्रभाव से ही आत्मा जीव के रूप में बन्धनग्रस्त होती है और फिर मुक्ति को प्राप्त होकर अपने स्वरूप (भगवान्) में समाहित हो जाती है ।
--
अध्याय 12, श्लोक 15,
यस्मान्नोद्विजते लोको लोकान्नोद्विजते च यः ।
हर्षामर्षभयोद्वेगैर्मुक्तो यः स च मे प्रियः ॥
--
(यस्मात् न उद्विजते लोकः लोकात् न उद्विजते च यः ।
हर्ष-अमर्ष-भय-उद्वेगैः मुक्तः यः सः च मे प्रियः ॥)
--
भावार्थ :
जिससे कोई दूसरा उद्वेग को नहीं प्राप्त होता और जो स्वयं भी किसी दूसरे से उद्वेग को नहीं प्राप्त होता, जो हर्ष, ईर्ष्याजनित क्लेश, भय आदि से उत्पान उद्वेगों से रहित है, वह मेरा भक्त मुझे प्रिय है ।
--
’लोकः’ / ’lokaḥ’ -- the world, existence, people, state of consciousness,
Chapter 3, śloka 9,
yajñārthātkarmaṇo:'nyatra
loko:'yaṃ karmabandhanaḥ |
tadarthaṃ karma kaunteya
muktasaṅgaḥ samācara ||
--
(yajñārthāt karmaṇaḥ anyatra
lokaḥ ayam karmabandhanaḥ |
tadartham karma kaunteya
muktasaṅgaḥ samācara ||)
--
Meaning : O kaunteya (kuntīputra / son of kuntī)! All action (karma) in the world, that is contrary to sacrifice (yajña), leads to bondage only. Therefore engage in the action without attachment to the same, and without hoping a favourable result of the same, but only with a view for the benefit of the whole existence.
--
Chapter 4, śloka 31,
yajñaśiṣṭāmṛtabhujo
yānti brahma sanātanam |
nāyaṃ loko:'styayajñasya
kuto:'nyaḥ kurusattama ||
--
(yajñaśiṣṭāmṛtabhujaḥ
yānti brahma sanātanam |
na ayam lokaḥ asti ayajñasya
kutaḥ anyaḥ kurusattama ||)
--
Meaning :
Those who feed on the foods left overs after performing a sacrifice (yajña ), attain and merge into The Eternal Supreme (sanātanam brahma) . O (kurusattama > noble in the family of Kuru-s, arjuna,)! But one who does not perform sacrifice (yajña), one who does not think for doing charity for the good of all, can't hope happiness in this world while alive, what to say about his life here-after?
--
Chapter 4, śloka 40,
ajñaścāśraddadhānaśca
saṃśayātmā vinaśyati |
nāyaṃ loko:'sti na paro
na sukhaṃ saṃśayātmanaḥ ||
--
(ajñaḥ ca aśraddadhānaḥ ca
saṃśayātmā vinaśyati |
na-ayam loko asti na paraḥ
na sukham saṃśayātmanaḥ ||)
--
Meaning :
One who has no wisdom, is ignorant of the Truth, one who lacks trust, and even more, is doubtful about the way of wisdom is just destroyed. For such a man, there is neither this world, nor the world here-after. There is no hope nor happiness for him.
--
Chapter 7, śloka 25,
nāhaṃ prakāśaḥ sarvasya
yogamāyāsamāvṛtaḥ |
mūḍho:'yaṃ nābhijānāti
loko māmajavyayam ||
--
(na aham prakāśaḥ sarvasya
yogamāyāsamāvṛtaḥ |
mūḍhaḥ ayam na abhijānāti
lokaḥ mām ajam avyayam ||)
--
Meaning :
Hidden under My yogamāyā*, I AM not visible to all. So, this world ignorant of My Reality, is unable to know Me, -The Unborn and The Imperishable principle.
--
*Note :
yogamāyā is the power that manifests in the 3 forms as : āvaraṇa, vikṣepa, anugraha,
āvaraṇa, - Conceals the Reality from our eyes.
vikṣepa, - Distraction, imposes upon us something else as true.
anugraha, - is the Grace, that enables to free ourselves from these two kinds which keep us in bondage.
--
Chapter 12, śloka 15,
yasmānnodvijate loko
lokānnodvijate ca yaḥ |
harṣāmarṣabhayodvegair-
mukto yaḥ sa ca me priyaḥ ||
--
(yasmāt na udvijate lokaḥ
lokāt na udvijate ca yaḥ |
harṣa-amarṣa-bhaya-udvegaiḥ
muktaḥ yaḥ saḥ ca me priyaḥ ||)
--
Meaning :
One who does not annoy the world, nor is annoyed by the world, who is free from Elation, anger, fear and anxiety, such a devotee is dear to Me.
--
No comments:
Post a Comment