आज का श्लोक, ’लोभः’ / ’lobhaḥ’
_________________________
’लोभः’ / ’lobhaḥ’ - लालसा, लालच,
अध्याय 14, श्लोक 12,
लोभः प्रवृत्तिरारम्भः कर्मणामशमः स्पृहा ।
रजस्येतानि जायन्ते विवृद्धे भरतर्षभ ॥
--
(लोभः प्रवृत्तिः आरम्भः कर्मणाम् अशमः स्पृहा ।
रजसि एतानि जायन्ते विवृद्धे भरतर्षभ ॥)
--
भावार्थ :
हे भरतर्षभ (अर्जुन)! लोभ, प्रवृत्ति (रुचि) कर्मों का आरम्भ, अशान्ति, और लालसा, रजोगुण के बढ़ जाने पर चित्त में ये सभी जन्म लेते हैं ।
--
अध्याय 14, श्लोक 17,
सत्त्वात्सञ्जायते ज्ञानं रजसो लोभ एव च ।
प्रमादमोहौ तमसो भवतोऽज्ञानमेव च ॥
--
(सत्त्वात् सञ्जायते ज्ञानम् रजसः लोभः एव च ।
प्रमादमोहौ तमसः भवतः अज्ञानम् एव च ॥)
--
भावार्थ :
सत्त्व (सत्त्वगुण) से ज्ञान का उद्भव होता है, रज (रजोगुण) से लोभ का, और तम (तमोगुण) से प्रमाद एवं मोह तथा अज्ञान का भी उद्भव होता है ।
--
अध्याय 16, श्लोक 21,
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः ।
कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत् ॥
--
(त्रिविधम् नरकस्य इदम् द्वारम् नाशनम् आत्मनः ।
कामः क्रोधः तथा लोभः तस्मात् एतत् त्रयम् त्यजेत् ॥)
--
भावार्थ :
काम, क्रोध तथा लोभ इन तीन प्रकार का नरक का यह द्वार आत्मा के विनाश अर्थात् पतित होने का कारण है, अतः (अपना कल्याण चाहनेवाले को) इन तीनों को त्याग देना चाहिए,
--
’लोभः’ / ’lobhaḥ’ - greed,
Chapter 14, śloka 12,
lobhaḥ pravṛttirārambhaḥ
karmaṇāmaśamaḥ spṛhā |
rajasyetāni jāyante
vivṛddhe bharatarṣabha ||
--
(lobhaḥ pravṛttiḥ ārambhaḥ
karmaṇām aśamaḥ spṛhā |
rajasi etāni jāyante
vivṛddhe bharatarṣabha ||)
--
Meaning :
O bharatarṣabha (arjuna)! When the mode of passion (rajoguṇa) predominates (in the mind, -over satoguṇa and tamoajoguṇa), one is overtaken by greed, activity, urge for the activity, restlessness and cravings for enjoyment.
--
Chapter 14, śloka 17,
sattvātsañjāyate jñānaṃ
rajaso lobha eva ca |
pramādamohau tamaso
bhavato:'jñānameva ca ||
--
(sattvāt sañjāyate jñānam
rajasaḥ lobhaḥ eva ca |
pramādamohau tamasaḥ
bhavataḥ ajñānam eva ca ||)
--
Meaning :
From (sattva-guṇa) / attribute of harmony, comes the knowledge, from (rajoguṇa) / attribute of passion, comes the greed, while from tamoguṇa / the attribute of inertia, come the pramāda, / idleness, and moha / distraction, and ajñāna / ignorence as well.
--
Chapter 16, śloka 21,
trividhaṃ narakasyedaṃ
dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhas-
tasmādetattrayaṃ tyajet ||
--
(trividham narakasya idam
dvāram nāśanam ātmanaḥ |
kāmaḥ krodhaḥ tathā lobhaḥ
tasmāt etat trayam tyajet ||)
--
Meaning :
Desire, anger and greed are the three kinds of the door that take to hell, therefore (one wishing well of oneself) should abstain from these three.
--
_________________________
’लोभः’ / ’lobhaḥ’ - लालसा, लालच,
अध्याय 14, श्लोक 12,
लोभः प्रवृत्तिरारम्भः कर्मणामशमः स्पृहा ।
रजस्येतानि जायन्ते विवृद्धे भरतर्षभ ॥
--
(लोभः प्रवृत्तिः आरम्भः कर्मणाम् अशमः स्पृहा ।
रजसि एतानि जायन्ते विवृद्धे भरतर्षभ ॥)
--
भावार्थ :
हे भरतर्षभ (अर्जुन)! लोभ, प्रवृत्ति (रुचि) कर्मों का आरम्भ, अशान्ति, और लालसा, रजोगुण के बढ़ जाने पर चित्त में ये सभी जन्म लेते हैं ।
--
अध्याय 14, श्लोक 17,
सत्त्वात्सञ्जायते ज्ञानं रजसो लोभ एव च ।
प्रमादमोहौ तमसो भवतोऽज्ञानमेव च ॥
--
(सत्त्वात् सञ्जायते ज्ञानम् रजसः लोभः एव च ।
प्रमादमोहौ तमसः भवतः अज्ञानम् एव च ॥)
--
भावार्थ :
सत्त्व (सत्त्वगुण) से ज्ञान का उद्भव होता है, रज (रजोगुण) से लोभ का, और तम (तमोगुण) से प्रमाद एवं मोह तथा अज्ञान का भी उद्भव होता है ।
--
अध्याय 16, श्लोक 21,
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः ।
कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत् ॥
--
(त्रिविधम् नरकस्य इदम् द्वारम् नाशनम् आत्मनः ।
कामः क्रोधः तथा लोभः तस्मात् एतत् त्रयम् त्यजेत् ॥)
--
भावार्थ :
काम, क्रोध तथा लोभ इन तीन प्रकार का नरक का यह द्वार आत्मा के विनाश अर्थात् पतित होने का कारण है, अतः (अपना कल्याण चाहनेवाले को) इन तीनों को त्याग देना चाहिए,
--
’लोभः’ / ’lobhaḥ’ - greed,
Chapter 14, śloka 12,
lobhaḥ pravṛttirārambhaḥ
karmaṇāmaśamaḥ spṛhā |
rajasyetāni jāyante
vivṛddhe bharatarṣabha ||
--
(lobhaḥ pravṛttiḥ ārambhaḥ
karmaṇām aśamaḥ spṛhā |
rajasi etāni jāyante
vivṛddhe bharatarṣabha ||)
--
Meaning :
O bharatarṣabha (arjuna)! When the mode of passion (rajoguṇa) predominates (in the mind, -over satoguṇa and tamoajoguṇa), one is overtaken by greed, activity, urge for the activity, restlessness and cravings for enjoyment.
--
Chapter 14, śloka 17,
sattvātsañjāyate jñānaṃ
rajaso lobha eva ca |
pramādamohau tamaso
bhavato:'jñānameva ca ||
--
(sattvāt sañjāyate jñānam
rajasaḥ lobhaḥ eva ca |
pramādamohau tamasaḥ
bhavataḥ ajñānam eva ca ||)
--
Meaning :
From (sattva-guṇa) / attribute of harmony, comes the knowledge, from (rajoguṇa) / attribute of passion, comes the greed, while from tamoguṇa / the attribute of inertia, come the pramāda, / idleness, and moha / distraction, and ajñāna / ignorence as well.
--
Chapter 16, śloka 21,
trividhaṃ narakasyedaṃ
dvāraṃ nāśanamātmanaḥ |
kāmaḥ krodhastathā lobhas-
tasmādetattrayaṃ tyajet ||
--
(trividham narakasya idam
dvāram nāśanam ātmanaḥ |
kāmaḥ krodhaḥ tathā lobhaḥ
tasmāt etat trayam tyajet ||)
--
Meaning :
Desire, anger and greed are the three kinds of the door that take to hell, therefore (one wishing well of oneself) should abstain from these three.
--
No comments:
Post a Comment