Showing posts with label 9/21. Show all posts
Showing posts with label 9/21. Show all posts

Thursday, August 8, 2019

अनुप्रपन्नाः, अनुबन्धम्, अनुबन्धे

श्रीमद्भगवद्गीता
शब्दानुक्रम -Index 
--
अनुप्रपन्नाः 9/21,
अनुबन्धम् 18/25,
अनुबन्धे 18/39,
--

Thursday, September 11, 2014

आज का श्लोक, ’लभन्ते’ / ’labhante’

आज का श्लोक, ’लभन्ते’ / ’labhante’
_____________________________

’लभन्ते’ / ’labhante’ - प्राप्त करते हैं,

अध्याय 2, श्लोक 32,

यदृच्छया चिपपन्नं स्वर्गद्वारमपावृतम् ।
सुखिनः क्षत्रियाः पार्थ लभन्ते युद्धमीदृशम् ॥
--
(यदृच्छया च उपपन्नम् स्वर्गद्वारम् अपावृतम् ।
सुखिनः क्षत्रियाः पार्थ लभन्ते युद्धम् ईदृशम् ॥)
--
भावार्थ :
हे पार्थ (अर्जुन)! इस प्रकार से अनायास प्राप्त होनेवाला युद्ध का अवसर तो क्षत्रिय के लिए मानों संयोग से और अकस्मात् ही अपने लिए खुले साक्षात्  स्वर्ग के प्रवेश-द्वार होते हैं, जिसमें अपने कर्तव्य का निर्वाह अर्थात् युद्ध करते हुए क्षत्रिय सुखपूर्वक स्वर्ग की प्राप्ति कर लेते हैं ।
--
अध्याय 5, श्लोक 25,

लभन्ते ब्रह्मनिर्वाणमृषयः क्षीणकल्मषाः ।
छिन्नद्वैधा यतात्मानः सर्वभूतहिते रताः ॥
--
(लभन्ते ब्रहनिर्वाणम् ऋषयः क्षीणकल्मषाः ।
छिन्नद्वैधाः यतात्मानः सर्वभूतहिते रताः ॥
--
भावार्थ :
जिनके समस्त पाप नष्ट हो गए हैं, जिनके समस्त संशय छिन्न हो चुके हैं, आत्मा के निदिध्यासन में सतत संलग्न, सम्पूर्ण प्राणियों के हित में रत ऐसे ऋषि परब्रह्मरूपी शान्ति में प्रतिष्ठित हो जाते हैं ।
--
अध्याय 9, श्लोक 21,

ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति ।
एवं            त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना
गतागतं कामकामा लभन्ते
--
(ते तम्  भुक्त्वा स्वर्गलोकम् विशालम्
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति ।
एवं            त्रयीधर्मम् अनुप्रपन्नाः
गतागतम्  कामकामाः लभन्ते
--
भावार्थ :
वे कामोपभोगों की इच्छा रखनेवाले, मृत्युलोक और स्वर्ग नरक आदि लोकों में आवागमन करते रहने-वाले, तीनों वेदों में वर्णित सकाम कर्मों का आश्रय लेनेवाले, मृत्यु होने पर विशाल स्वर्गलोक में जाने के बाद वहाँ अपने पुण्यों अर्थात् स्वर्गलोक (के भोगों) को भोगकर, पुण्यों के क्षीण होने पर पुनः मृत्युलोक में लौट जाते हैं ।
--
 
’लभन्ते’ / ’labhante’ - find, get to, come across, come to,

Chapter 2, śloka 32,

yadṛcchayā cipapannaṃ
svargadvāramapāvṛtam |
sukhinaḥ kṣatriyāḥ pārtha
labhante yuddhamīdṛśam ||
--
(yadṛcchayā ca upapannam
svargadvāram apāvṛtam |
sukhinaḥ kṣatriyāḥ pārtha
labhante yuddham īdṛśam ||)
--
Meaning :
O pārtha (arjuna)! Fortunate is the warrior (kshatriya) who gets such an opportunity by his sheer luck, if he has a chance to fight in the battle for a right cause only. Because the war is imposed upon him, and not that he has imposed this on helpless enemies and so fighting for some petty selfish cause only.
--

Chapter 5,  śloka 25,

labhante brahmanirvāṇam-
ṛṣayaḥ kṣīṇakalmaṣāḥ |
chinnadvaidhā yatātmānaḥ
sarvabhūtahite ratāḥ ||
--
(labhante brahanirvāṇam
ṛṣayaḥ kṣīṇakalmaṣāḥ |
chinnadvaidhāḥ yatātmānaḥ
sarvabhūtahite ratāḥ ||
--
Meaning :
Those with all their sins destroyed, and all their doubts cleared away, the sages (ṛṣayaḥ) ever engaged in the contemplation of the Self, ever concerned with the the welfare of all beings, attain the brahmanirvāṇam (brahman, the form of peace ultimate).
--
Chapter 9, śloka 21,

te taṃ bhuktvā svargalokaṃ viśālaṃ
kṣīṇe puṇye martyalokaṃ viśanti |
evaṃ       trayīdharmamanuprapannā
gatāgataṃ kāmakāmā labhante ||
--
(te tam  bhuktvā svargalokam viśālam
kṣīṇe puṇye martyalokaṃ viśanti |
evaṃ            trayīdharmam anuprapannāḥ
gatāgatam  kāmakāmāḥ labhante ||
--
Meaning :
Those who prompted by the desires of enjoying pleasures perform various sacrifices, accordingly as is instructed in the 3 vedas, do go to heaven and enjoy those pleasures there, as the fruits of the merits of such sacrifices. But when their fruits of such merits are exhausted, they fall to the world of mortals again and again. --



Thursday, August 14, 2014

आज का श्लोक, ’विशन्ति’ / ’viśanti’

आज का श्लोक, ’विशन्ति’ / ’viśanti’
____________________________

’विशन्ति’ / ’viśanti’ - प्रवेश करते हैं, निमज्जित होते हैं, लीन होते हैं,

अध्याय 8, श्लोक 11,

यदक्षरं वेदविदो वदन्ति
विशन्ति यद्यतयो वीतरागाः ।
यदिच्छन्तो ब्रह्मचर्यं चरन्ति
तत्ते पदं सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥
--
(यत्-अक्षरम् वेदविदः वदन्ति
विशन्ति यत्-यतयः वीतरागाः ।
यत्-इच्छन्तः ब्रह्मचर्यम् चरन्ति
तत्-ते पदम् सङ्ग्रहेण प्रवक्ष्ये ॥
--
भावार्थ :
जिस अव्यय अनश्वर तत्व को वेदके विद्वान ’अक्षर’ कहते हैं,  और उसकी उपासना में रत आसक्तिरहित हुए महात्मा जिसमें प्रवेश करते हैं, जिसकी प्राप्ति की आकाँक्षा करते हुए वे ब्रह्मचर्य का आचरण करते हैं, उस परम पद को मैं तुम्हारे लिए संक्षेप से कहूँगा ।
--
टिप्पणी :
लक्ष्यार्थ और वाच्यार्थ दोनों दृष्टियों  से ’अक्षर’ और ’पद’ इन दो शब्दों के दो अभिप्रायों के तत्वतः एकत्व को इस श्लोक में अनायास देखा जा सकता है ।
अजहत्-जहत्-लक्षणा का यह एक ऐसा उदाहरण है जो व्याकरण और सिद्धान्त के मनन दोनों दृष्टियों से महत्वपूर्ण है ।
--

अध्याय 9, श्लोक 21,

ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति
एवं            त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना
गतागतं कामकामा लभन्ते ॥
--
(ते तम्  भुक्त्वा स्वर्गलोकम् विशालम्
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति
एवं            त्रयीधर्मम् अनुप्रपन्नाः
गतागतम्  कामकामाः लभन्ते ॥
--
भावार्थ :
वे कामोपभोगों की इच्छा रखनेवाले, मृत्युलोक और स्वर्ग नरक आदि लोकों में आवागमन करते रहने-वाले, तीनों वेदों में वर्णित सकाम कर्मों का आश्रय लेनेवाले, मृत्यु होने पर विशाल स्वर्गलोक में जाने के बाद वहाँ अपने पुण्यों अर्थात् स्वर्गलोक (के भोगों) को भोगकर, पुण्यों के क्षीण होने पर पुनः मृत्युलोक में लौट जाते हैं ।
--

अध्याय 11, श्लोक 21,

अमी हि त्वां सुरसङ्घा विशन्ति
केचिद्भीताः प्राञ्जलयो गृणन्ति ।
स्वस्तीत्युक्त्वा महर्षि सिद्धसङ्घाः
स्तुवन्ति त्वां स्तुतिभिः पुष्कलाभिः ॥
--
(अमी हि त्वां सुरसङ्घाः  विशन्ति
केचित् भीताः प्राञ्जलयः गृणन्ति ।
स्वस्ति इति उक्त्वा महर्षि सिद्धसङ्घाः
स्तुवन्ति त्वां स्तुतिभिः पुष्कलाभिः ॥)
--
भावार्थ :
वे ही देव-समूह आपमें प्रवेश करते हैं / लीन हो जाते हैं, उनमें से अनेक भयभीत होकर हाथों को जोड़कर अपकी कीर्ति का वर्णन करते हैं, हमारा कल्याण हो, ऐसा निवेदन करते हुए महर्षियों और सिद्धों के समुदाय भी अनेक स्तुतियों के माध्यम से आपका स्तवन करते हैं ।
--

अध्याय 11, श्लोक 27,

वक्त्राणि ते त्वरमाणा विशन्ति 
दंष्ट्राकरालानि भयानकानि ।
केचिद्विलग्ना दशनान्तरेषु
सन्दृश्यन्ते चूर्णितैरुत्तमाङ्गैः ॥
--
(वक्त्राणि ते त्वरमाणा विशन्ति
दंष्ट्राकरालानि भयानकानि ।
केचित्-विलग्नाः दशनान्तरेषु
संदृश्यन्ते चूर्णितैः उत्तमाङ्गैः ॥)
--
भावार्थ :
वे आपके विकराल दाढ़ों वाले भयानक मुखों में तेजी से प्रविष्ट  हो रहे हैं । कई तो उनके चूर्ण होते सिरों सहित, आपके दाँतों के बीच में पड़े दिखलाई दे रहे हैं ।
--

अध्याय 11, श्लोक 28,

यथा नदीनां बहवोऽम्बुवेगाः
समुद्रमेवाभिमुखा द्रवन्ति ।
तथा तवामी नरलोकवीरा
विशन्ति वक्ताण्यभिज्वलन्ति ॥
--
(यथा नदीनाम् बहवः अम्बुवेगाः
समुद्रम् एव अभिमुखाः द्रवन्ति ।
तथा तव अमी नरलोकवीराः
विशन्ति वक्त्राणि अभिज्वलन्ति ॥
--
भावार्थ : जैसे नदियों के अनेक जल-प्रवाह अनायास ही समुद्र की दिशा में ही दौड़ते हैं, वैसे ही वे मनुष्यलोक के वीर भी आपके मुखों में प्रवेश कर रहे हैं ।
--
टिप्पणी :
मनुष्यलोक के वे वीर, जो क्षात्रधर्म का निर्वाह करते हुए युद्धभूमि में वीरगति प्राप्त कर लेते हैं, उनकी वैयक्तिक चेतना ईश्वरीय (श्रीकृष्ण)-चेतना में लीन हो जाती है ।
--

अध्याय 11, श्लोक 29,

यथा प्रदीप्तं ज्वलनं पतङ्गा
विशन्ति नाशाय समृद्धवेगाः ।
तथैव विशन्ति           लोका-
स्तवापि वक्त्राणि समृद्धवेगाः ॥
--
(यथा प्रदीप्तम् ज्वलनम् पतङ्गाः
विशन्ति नाशाय समृद्धवेगाः ।
तथा एव नाशाय विशन्ति लोकाः
तव अपि वक्त्राणि समृद्धवेगाः ॥)
--
भावार्थ :
नाशोन्मुख पतंगे जैसे प्रदीप्त अग्नि में तीव्र वेग से प्रविष्ट होते हैं उसी प्रकार से सारे लोक भी आपके मुखों में अपने नाश के लिए प्रविष्ट हो रहे हैं ।
--

’विशन्ति’ / ’viśanti’  - enter, become one with, abide into,

Chapter 8, śloka 11,

yadakṣaraṃ vedavido vadanti
viśanti yadyatayo vītarāgāḥ |
yadicchanto brahmacaryaṃ caranti
tatte padaṃ saṅgraheṇa pravakṣye ||
--
(yat-akṣaram vedavidaḥ vadanti
viśanti yat-yatayaḥ vītarāgāḥ |
yat-icchantaḥ brahmacaryam caranti
tat-te padam saṅgraheṇa pravakṣye ||)
--
Meaning :
The Principle Imperishable, That is termed as 'akṣara', by those who know Veda,
Where ultimately enter the seekers striving for perfection,
Cherishing the attainment of That (Brahman), Which they observe through  the discipline of brahmacarya,
(restrain of body, mind, thought and actions)
I will tell you in brief, the essence of That (Brahman).
--

Chapter 9, śloka 21,

te taṃ bhuktvā svargalokaṃ viśālaṃ
kṣīṇe puṇye martyalokaṃ viśanti |
evaṃ            trayīdharmamanuprapannā
gatāgataṃ kāmakāmā labhante ||
--
(te tam  bhuktvā svargalokam viśālam
kṣīṇe puṇye martyalokaṃ viśanti |
evaṃ            trayīdharmam anuprapannāḥ
gatāgatam  kāmakāmāḥ labhante ||
--
Meaning :
Those who prompted by the desires of enjoying pleasures perform various sacrifices, accordingly as is instructed in the 3 vedas, do go to heaven and enjoy those pleasures there, as the fruits of the merits of such sacrifices. But when their fruits of such merits are exhausted, they fall to the world of mortals again and again. --

Chapter 11, śloka 21,

amī hi tvāṃ surasaṅghā viśanti
kecidbhītāḥ prāñjalayo gṛṇanti |
svastītyuktvā maharṣi siddhasaṅghāḥ
stuvanti tvāṃ stutibhiḥ puṣkalābhiḥ ||
--
(amī hi tvāṃ surasaṅghāḥ  viśanti
kecit bhītāḥ prāñjalayaḥ gṛṇanti |
svasti iti uktvā maharṣi siddhasaṅghāḥ
stuvanti tvāṃ stutibhiḥ puṣkalābhiḥ ||)
--
Meaning :
Those very Gods together in many groups are entering into you / seeking shelter in Your Being, A few of them are though fearful, with folded hands singing praises to you, 'May all be well to all', 'Save us please', praying so, the Great sages and their lot are offering hymns to You with great reverence.
--
Chapter 11, śloka 27,

vaktrāṇi te tvaramāṇā viśanti 
daṃṣṭrākarālāni bhayānakāni |
kecidvilagnā daśanāntareṣu
sandṛśyante cūrṇitairuttamāṅgaiḥ ||
--
(vaktrāṇi te tvāmāṇā viśanti
daṃṣṭrākarālāni bhayānakāni |
kecit-vilagnāḥ daśanāntareṣu
saṃdṛśyante cūrṇitaiḥ uttamāṅgaiḥ ||)
--
Meaning :
Rapidly entering your ferocious mouths, where they are seen with their heads crushed by your sharp fierce teeth, while some  clinging in between the teeth.
--

Chapter 11, śloka 28,

yathā nadīnāṃ bahavo:'mbuvegāḥ
samudramevābhimukhā dravanti |
tathā tavāmī naralokavīrā
viśanti vaktāṇyabhijvalanti ||
--
(yathā nadīnām bahavaḥ ambuvegāḥ
samudram eva abhimukhāḥ dravanti |
tathā tava amī naralokavīrāḥ
viśanti vaktrāṇi abhijvalanti ||
--
Meaning :
The individual consciousness (personal identity with a name and form) of those valiant warriors who lay down their lives while carrying out their legitimate duties (kṣātradharma) at the battle field, merges into Your own Divine Consciousness O Lord!, just like the waters flowing in the various rivers are attracted by and run forcibly towards the ocean.
--

Chapter 11, śloka 29,

yathā pradīptaṃ jvalanaṃ pataṅgā
viśanti nāśāya samṛddhavegāḥ |
tathaiva          viśanti         lokā-
stavāpi vaktrāṇi samṛddhavegāḥ ||
--
(yathā pradīptam jvalanam pataṅgāḥ
viśanti nāśāya samṛddhavegāḥ |
tathā eva nāśāya viśanti lokāḥ
tava api vaktrāṇi samṛddhavegāḥ ||)
--
Meaning : Attracted to their own destruction, these people are entering your mouths with fast speed, exactly like the moths entering a blazing fire.
--

Wednesday, August 13, 2014

आज का श्लोक, ’विशालम्’ / ’viśālam’

आज का श्लोक, ’विशालम्’ / ’viśālam’
____________________________

’विशालम्’ / ’viśālam’ - विशाल, भव्य, बहुत बड़े,

अध्याय 9, श्लोक 21,

ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति ।
एवं            त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना
गतागतं कामकामा लभन्ते ॥
--
(ते तम्  भुक्त्वा स्वर्गलोकम् विशालम्
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति ।
एवं            त्रयीधर्मम् अनुप्रपन्नाः
गतागतम्  कामकामाः लभन्ते ॥
--
भावार्थ :
वे कामोपभोगों की इच्छा रखनेवाले, मृत्युलोक और स्वर्ग नरक आदि लोकों में आवागमन करते रहने-वाले, तीनों वेदों में वर्णित सकाम कर्मों का आश्रय लेनेवाले, मृत्यु होने पर विशाल स्वर्गलोक में जाने के बाद वहाँ अपने पुण्यों अर्थात् स्वर्गलोक (के भोगों) को भोगकर, पुण्यों के क्षीण होने पर पुनः मृत्युलोक में लौट जाते हैं ।
--
’विशालम्’ / ’viśālam’ - magnificent,

Chapter 9, śloka 21,

te taṃ bhuktvā svargalokaṃ viśālaṃ
kṣīṇe puṇye martyalokaṃ viśanti |
evaṃ            trayīdharmamanuprapannā
gatāgataṃ kāmakāmā labhante ||
--
(te tam  bhuktvā svargalokam viśālam
kṣīṇe puṇye martyalokaṃ viśanti |
evaṃ            trayīdharmam anuprapannāḥ
gatāgatam  kāmakāmāḥ labhante ||
--
Meaning :
Those who prompted by the desires of enjoying pleasures perform various sacrifices, accordingly as is instructed in the 3 vedas, do go to heaven and enjoy those pleasures there, as the fruits of the merits of such sacrifices. But when their fruits of such merits are exhausted, they fall to the world of mortals again and again. --


Wednesday, February 19, 2014

आज का श्लोक, 'स्वर्गलोकं' / 'swargalokaM'

आज का श्लोक, 'स्वर्गलोकं' / 'swargalokaM'
_________________________________
अध्याय 9, श्लोक 21,
--
'स्वर्गलोकं' / 'swargalokaM' - स्वर्गलोक, जहाँ मनुष्य मृत्यु के बाद अपने शुभ कर्मों के फलों का उपभोग करता है ।
--
ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति ।
एवं            त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना
गतागतं कामकामा लभन्ते ॥
--
(ते तम्  भुक्त्वा स्वर्गलोकम् विशालम्
क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति ।
एवं            त्रयीधर्मम् अनुप्रपन्नाः
गतागतम्  कामकामाः लभन्ते ॥
--
भावार्थ :
वे कामोपभोगों की इच्छा रखनेवाले, मृत्युलोक और स्वर्ग नरक आदि लोकों में आवागमन करते रहने-वाले, तीनों वेदों में वर्णित सकाम कर्मों का आश्रय लेनेवाले, मृत्यु होने पर विशाल स्वर्गलोक में जाने के बाद वहाँ अपने पुण्यों अर्थात् स्वर्गलोक (के भोगों) को भोगकर, पुण्यों के क्षीण होने पर पुनः मृत्युलोक में लौट जाते हैं ।
--
'स्वर्गलोकं' / 'swargalokaM' - heavens.
--
Chapter 9, shloka 21,
--
te taM bhuktvA swargalokaM vishAlaM
kShINe puNye martyalokaM vishanti |
evaM trayIdharmanuprapannA
gatAgataM kAmakAmA labhante ||
--
Those who prompted by the desires of enjoying pleasures perform various sacrifices, accordingly as is instructed in the 3 vedas, do go to heaven and enjoy those pleasures there, as the fruits of the merits of such sacrifices. But when their fruits of such merits are exhausted, they fall to the world of mortals again and again.
--