Showing posts with label 7/22. Show all posts
Showing posts with label 7/22. Show all posts

Thursday, April 1, 2021

कामात्, कामान्, कामाः

शब्दानुक्रम -Index 

--

कामात् - 2/62,

कामान् - 2/55, 2/71, 6/24, 7/22,

कामाः - 2/70,

--

Friday, September 12, 2014

आज का श्लोक, ’राधनम्’ / ’rādhanam’

आज का श्लोक, ’राधनम्’ / ’rādhanam’
____________________________

’राधनम्’ / ’rādhanam’ / ’आराधनम्’ / ’ārādhanam’ - पूजन,

अध्याय 7, श्लोक 22,

स तया श्रद्धया युक्तस्तस्याराधनमीहते ।
लभते च ततः कामान्मयैव विहितान्हि तान् ॥
--
(सः तया श्रद्धया युक्तः तस्य आराधनम् ईहते ।
लभते च ततः कामान् मया एव विहितान् हि तान् ॥)
--
भावार्थ :
(जो भक्त कामनाओं से मोहित बुद्धि के कारण अन्य देवताओं की शरण में जाता है ... - श्लोक 20, 21,) वह उस श्रद्धा से युक्त होकर उस देवता की आराधना करता है तथा उस देवता से मेरे ही द्वारा किए गए विधान से, वह उन इच्छित भोगों को अवश्य ही प्राप्त कर लेता है ॥
--
 
’राधनम्’ / ’rādhanam’ / ’आराधनम्’ / ’ārādhanam’ - worship,

Chapter 7, śloka 22,

sa tayā śraddhayā yuktas-
tasyārādhanamīhate |
labhate ca tataḥ kāmān-
mayaiva vihitānhi tān ||
--
(saḥ tayā śraddhayā yuktaḥ
tasya ārādhanam īhate |
labhate ca tataḥ kāmān
mayā eva vihitān hi tān ||)
--
Meaning :
(Those who desire their wishes granted, ...See śloka 20, 21,) though people worship other deities through them, I alone fulfill them and they seem to have acquired those gifts from them.
--

Thursday, September 11, 2014

आज का श्लोक, ’लभते’ / ’labhate’

आज का श्लोक, ’लभते’ / ’labhate’  
__________________________

’लभते’ / ’labhate’ - प्राप्त करता है,

अध्याय 4, श्लोक 39,
श्रद्धावाँल्लभते ज्ञानं तत्परः संयतेन्द्रियः ।
ज्ञानं लब्ध्वा परां शान्तिमचिरेणाधिगच्छति ॥
--
(श्रद्धावान् लभते ज्ञानम् तत्परः संयतेन्द्रियः ।
ज्ञानम् लब्ध्वा पराम् शान्तिम् अचिरेण अधिगच्छति ॥)
--
भावार्थ :
(परमात्मा को) जानने की उत्कट जिज्ञासा जिसे होती है, और श्रद्धा से युक्त ऐसे मनुष्य को जिसकी इन्द्रियाँ उसके नियंत्रण में हैं, ज्ञान की प्राप्ति होती है, ज्ञान की प्राप्ति के उपरान्त तत्काल ही वह परम शान्ति को प्राप्त हो जाता है ।
--
अध्याय 6, श्लोक 43,

तत्र तं बुद्धिसंयोगं लभते पौर्वदेहिकं ।
यतते च ततो भूयः संसिद्धौ कुरुनन्दन ॥
--
(तत्र तम् बुद्धिसंयोगम् लभते पौर्वदेहिकम् ।
यतते च ततः भूयः संसिद्धौ कुरुनन्दन ॥)
--
भावार्थ :
 वहाँ, हे कुरुनन्दन अर्जुन! अपने नये शरीर में उसे फिर वही बुद्धिसंयोग, ऐसा सौभाग्यजनित बुद्धि के जाग उठने का सुअवसर मिलता है जिससे वह पूर्व-देह में अपूर्ण रह गए अपने अभ्यास को उसी क्रम में आगे बढ़ाते हुए अन्ततः परमात्मारूपी परम सिद्धि तक ले जाता है ।
--
 टिप्पणी -उपर्युक्त श्लोक के सन्दर्भ और पृष्ठभूमि के लिए, इसी अध्याय 6 के श्लोक 33 तथा बाद के श्लोकों का अवलोकन उपयोगी होगा ।
--
अध्याय 7, श्लोक 22,

स तया श्रद्धया युक्तस्तस्याराधनमीहते ।
लभते च ततः कामान्मयैव विहितान्हि तान् ॥
--
(सः तया श्रद्धया युक्तः तस्य आराधनम् ईहते ।
लभते च ततः कामान् मया एव विहितान् हि तान् ॥)
--
भावार्थ :
(जो भक्त कामनाओं से मोहित बुद्धि के कारण अन्य देवताओं की शरण में जाता है ... - श्लोक 20, 21,) वह उस श्रद्धा से युक्त होकर उस देवता की आराधना करता है तथा उस देवता से मेरे ही द्वारा किए गए विधान से, वह उन इच्छित भोगों को अवश्य ही प्राप्त कर लेता है ॥
--
अध्याय 18, श्लोक 45,

स्वे स्वे कर्मण्यभिरतः संसिद्धिं लभते नरः ।
स्वकर्मनिरतः सिद्धिं यथा विन्दति तच्छ्रुणु ॥
--
(स्वे स्वे कर्मणि अभिरतः संसिद्धिं लभते नरः ।
स्वकर्मनिरतः सिद्धिम् यथा विन्दति तत् शृणु ॥)
--
भावार्थ :
कोई भी मनुष्य अपने विशिष्ट कर्मों में तत्परता से युक्त होकर ज्ञान-निष्ठा रूपी संसिद्धि का लाभ प्राप्त कर लेता है । अपने उस विशिष्ट कर्म में लगा रहते हुए  उसे ऐसा लाभ कैसे प्राप्त होता है, उसे सुनो ।
--
अध्याय 18, श्लोक 54,

ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न काङ्क्षति ।
समः सर्वेषु भूतेषु मद्भक्तिं लभते परम् ॥
--
(ब्रह्मभूतः प्रसन्नात्मा न शोचति न काङ्क्षति ।
समः सर्वेषु भूतेषु मद्भक्तिम् लभते परम् ॥)

--
भावार्थ :
ब्रह्म से एकीभूत हुआ उल्लसित मनवाला योगी न तो किसी के लिए शोक करता है, न किसी की आकाङ्क्षा ही करता है । वह तो सभी भूतों में समदृष्टि सहित मेरी परा भक्ति को प्राप्त हो जाता है ।
--

’लभते’ / ’labhate’ - attains, finds,

Chapter 4, shloka 39,
--
śraddhāvām̐llabhate jñānaṃ
tatparaḥ saṃyatendriyaḥ |
jñānaṃ labdhvā parāṃ
śāntimacireṇādhigacchati ||
--
(śraddhāvān labhate jñānam
tatparaḥ saṃyatendriyaḥ |
jñāmam labdhvā parām śāntim
acireṇa adhigacchati ||)
--
Meaning : An earnest and eager seeker endowed with the trust (in Supreme / brahman / / 'Self,') and who has control over the senses, acquires the wisdom, and as soon as he gains wisdom, the peace supreme follows in the instant.
--
Chapter 6, śloka 43,

tatra taṃ buddhisaṃyogaṃ
labhate paurvadehikaṃ |
yatate ca tato bhūyaḥ
saṃsiddhau kurunandana ||
--
(tatra tam buddhisaṃyogam
labhate paurvadehikam |
yatate ca tataḥ bhūyaḥ
saṃsiddhau kurunandana ||)
--
Meaning :
There, in the next birth in the new body, such an aspirant that has left the practice half-way and incomplete, gets a gift of fortunate connections of the wisdom that he had come across in the previous birth that lead him to successful completion of his practice and he attains the Supreme.*
--
*Note :
To understand the reference and the back-ground of this shloka, a glance at shloka 33 onward of this chapter 6 is recommended.
--
Chapter 7, śloka 22,

sa tayā śraddhayā yuktas-
tasyārādhanamīhate |
labhate ca tataḥ kāmān-
mayaiva vihitānhi tān ||
--
(saḥ tayā śraddhayā yuktaḥ
tasya ārādhanam īhate |
labhate ca tataḥ kāmān
mayā eva vihitān hi tān ||)
--
Meaning :
(Those who desire their wishes granted, ...See śloka 20, 21,) though people worship other deities through them, I alone fulfill them and they seem to have acquired those gifts from them.
--
Chapter 18, śloka 45,

sve sve karmaṇyabhirataḥ
saṃsiddhiṃ labhate naraḥ |
svakarmanirataḥ siddhiṃ
yathā vindati tacchruṇu ||
--
(sve sve karmaṇi abhirataḥ
saṃsiddhiṃ labhate naraḥ |
svakarmanirataḥ siddhim
yathā vindati tat śṛṇu ||)
--
Meaning :
When devoted to the ordained duties as advised / instructed by his own 'dharma', one attains the Supreme Goal , perfection. Now listen to, how one attains this, while performing his own duties in the right way,
--
Chapter 18, śloka 54,

brahmabhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati |
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
madbhaktiṃ labhate param ||
--
(brahmabhūtaḥ prasannātmā
na śocati na kāṅkṣati |
samaḥ sarveṣu bhūteṣu
madbhaktim labhate param ||)
--
Meaning :
One who has realized Brahman as Self ( Atman) only, having thus attained oneness with the Self that is the same in all beings, attains Me in his Devotion Supreme to Me as well.
--

Saturday, August 9, 2014

आज का श्लोक, ’विहितान्’ / ’vihitān’

आज का श्लोक, ’विहितान्’ / ’vihitān’
____________________________

’विहितान्’ / ’vihitān’ - यथाविधि निर्देशित,

अध्याय 7, श्लोक 22,

स तया श्रद्धया युक्तस्तस्याराधनमीहते ।
लभते च ततः कामान्मयैव विहितान्हि तान् ॥
--
(सः तया श्रद्धया युक्तः तस्य आराधनम् ईहते ।
लभते च ततः कामान् मया एव विहितान् हि तान् ॥)
--
भावार्थ :
(जो भक्त कामनाओं से मोहित बुद्धि के कारण अन्य देवताओं की शरण में जाता है ... - श्लोक 20, 21,) वह उस श्रद्धा से युक्त होकर उस देवता की आराधना करता है तथा उस देवता से मेरे ही द्वारा किए गए विधान से, वह उन इच्छित भोगों को अवश्य ही प्राप्त कर लेता है ॥
--
’विहितान्’ / ’vihitān’ - granted,
 
Chapter 7, śloka 22,

sa tayā śraddhayā yuktas-
tasyārādhanamīhate |
labhate ca tataḥ kāmān-
mayaiva vihitānhi tān ||
--
(saḥ tayā śraddhayā yuktaḥ
tasya ārādhanam īhate |
labhate ca tataḥ kāmān
mayā eva vihitān hi tān ||)
--
Meaning :
(Those who desire their wishes granted, ...See śloka 20, 21,) though people worship other deities through them, I alone fulfill them and they seem to have acquired those gifts from them.
--

Thursday, July 24, 2014

आज का श्लोक, ’श्रद्धया’ / ’śraddhayā’

आज का श्लोक,  ’श्रद्धया’ / ’śraddhayā’
_____________________________

’श्रद्धया’ / ’śraddhayā’ -  श्रद्धा से युक्त, (श्रद्धा, तृतीया विभक्ति, एकवचन)

अध्याय 6, श्लोक 37,

अर्जुन उवाच :
अयतिः श्रद्धयोपेतो योगाच्चलितमानसः ।
अप्राप्य योगसंसिद्धिं कां गतिं कृष्ण गच्छति॥
--
(अयतिः श्रद्धया उपेतः योगात्-चलितमानसः ।
अप्राप्य योगसंसिद्धिम् काम् गतिम् कृष्ण गच्छति ॥)
--
भावार्थ :
अर्जुन बोले :
जिस मनुष्य की योग में स्वाभाविक निष्ठा है, किन्तु मन तथा इन्द्रियों आदि पर जिसका यथेष्ट संयम न होने से जो योग की पूर्णता को नहीं प्राप्त कर सका है,  हे कृष्ण! ऐसा मनुष्य (जीवन के अन्त में) किस गति को प्राप्त होता है?
--
अध्याय 7, श्लोक 21,

यो यो यां यां तनुं भक्तः श्रद्धयार्चितुमिच्छति ।
तस्य तस्याचलां श्रद्धां तामेव विदधाम्यहम् ॥
--
(यः यः याम् याम् तनुम् भक्तः श्रद्धया अर्चितुम् इच्छति ।
तस्य तस्य अचलाम् श्रद्धाम् ताम् एव विदधामि अहम् ॥)
--
भावार्थ : जो जो भक्त श्रद्धापूर्वक मेरी उपासना मेरे जिस जिस स्वरूप में करने की इच्छा करता है, उस उस भक्त की उसी श्रद्धा को मैं अपने उसी उसी स्वरूप के प्रति सुदृढ और सुस्थिर करता हूँ ।
टिप्पणी :
यदि इस श्लोक (21) का तात्पर्य पिछले श्लोक (20) के सन्दर्भ के आधार पर करें, तो यहाँ ’तनु’ / ’स्वरूप’ का अर्थ होगा ; देवता-विशेष ।  
--
अध्याय 7, श्लोक 22,

स तया श्रद्धया युक्तस्तस्याराधनमीहते ।
लभते च ततः कामान्मयैव विहितान्हि तान् ॥
--
(सः तया श्रद्धया युक्तः तस्य आराधनम् ईहते ।
लभते च ततः कामान् मया एव विहितान् हि तान् ॥)
--
भावार्थ :
(जो भक्त कामनाओं से मोहित बुद्धि के कारण अन्य देवताओं की शरण में जाता है ... - श्लोक 20, 21,) वह उस श्रद्धा से युक्त होकर उस देवता की आराधना करता है तथा उस देवता से मेरे ही द्वारा किए गए विधान से, वह उन इच्छित भोगों को अवश्य ही प्राप्त कर लेता है ॥
--
अध्याय 9, श्लोक 23,

येऽप्यन्यदेवता भक्ता यजन्ते श्रद्धयान्विताः ।
तेऽपि मामेव कौन्तेय यजन्त्यविधिपूर्वकम् ।
--
(ये अपि अन्यदेवताः भक्ताः यजन्ते श्रद्धया अन्विताः ।
ते अपि मामेव कौन्तेय यजन्ति अविधिपूर्वकम् ॥)
--
भावार्थ :
जो भी भक्त (मुझे न जानते हुए) अन्य देवताओं का पूजन श्रद्धा-भक्तिपूर्वक करते हैं, यद्यपि इसे नहीं जानते, किन्तु फिर भी जाने-अनजाने भी वे मेरा ही पूजन करते हैं ।
--
अध्याय 12, श्लोक 2,

श्रीभगवानुवाच :
मय्यावेश्य मनो ये मां नित्ययुक्ता उपासते ।
श्रद्धया परयोपेतास्ते मे युक्ततमा मताः ॥
--
(मयि आवेश्य मनो ये माम् नित्ययुक्ताः उपासते ।
श्रद्धया परया उपेताः ते मे युक्ततमा मताः ॥)
--
भावार्थ :
भगवान् श्रीकृष्ण ने कहा :
जो अपने चित्त को मुझमें समाहित कर नित्य मुझसे युक्त हुए परम श्रद्धा सहित मेरी उपासना करते हैं, वे मेरे मत में अपेक्षाकृत उच्चतर योगवेत्ता कहे जा सकते हैं ।
--
अध्याय 17, श्लोक 1,

अर्जुन उवाच :
ये शास्त्रविधिमुत्सृज्य यजन्ते श्रद्धयान्विताः ।
तेषां निष्ठा तु का कृष्ण सत्त्वमाहो रजस्तमः ॥
--
(ये शास्त्रविधिम् उत्सृज्य यजन्ते श्रद्धयान्विताः ।
तेषाम् निष्ठा तु का कृष्ण सत्त्वम् आहो रजः तमः ॥)
--
भावार्थ :
अर्जुन ने प्रश्न किया -
जो लोग शास्त्र द्वारा निर्दिष्ट विधि का, (उनसे अनभिज्ञ होने से, या परिस्थितियों के कारण) निर्वाह नहीं कर पाते, किन्तु श्रद्धा से युक्त होते हैं, उनकी निष्ठा को हे कृष्ण! सात्त्विक, राजसिक अथवा तामसिक में से किस श्रेणी में रखा जा सकता है?
--
टिप्पणी :
कुछ लोगों की परम सत्ता में श्रद्धा तो होती है, किन्तु स्पष्टता न होने से उसकी उपासना कैसे करें इस बारे में उन्हें ठीक से निश्चय नहीं होता । दूसरी ओर ऐसे भी लोग हैं जो ऐसी किसी सत्ता के अस्तित्व को स्वीकार तक नहीं करते, किन्तु वे भी अपने आप के एक चेतन-सत्ता होने के सहजतः प्रकट तथ्य को न तो अस्वीकार कर सकते हैं न असिद्ध कर सकते हैं । ऐसे लोगों की गति उनकी प्रकृति के अनुसार तय होती है । किन्तु जो लोग किसी ऐसी परम सत्ता पर सम्यक् चिन्तन से प्राप्त निश्चयपूर्वक या अन्तःप्रज्ञा से ही श्रद्धा रखते हैं और उन्हें लगता है कि वे उस परम सत्ता को ठीक से नहीं जानते, इसलिए उसको जानने या प्राप्त करने के लिए उसकी येन केन प्रकारेण उपासना करते हैं, वे भी अपनी प्रकृति के अनुसार उसकी कृपा के भागी होते हैं । आनेवाले श्लोक 2 में यही स्पष्ट किया गया है कि यह यह श्रद्धा भी पुनः प्रकृति के ही तीन गुणों के अनुसार सात्त्विक, राजसिक अथवा तामसिक होती है । इन तीन गुणों या प्रकृतियों वाले मनुष्यों की उपासना विधि भी तीन प्रकार की होती है । किन्तु जो पूरी तरह अपनी प्रकृति से ही परिचालित होते हैं, जिन्हें न तो परम सत्ता और न ही अपने-आपके बारे में जानने समझने की कोई रुचि होती है, वे किसी इष्ट की उपासना क्यों करेंगे?
--
अध्याय 17, श्लोक 17,

श्रद्धया परया तप्तं तपस्त्रिविधं नरैः ।
अफलाकाङ्क्षिभिर्युक्तैः सात्त्विकं परिचक्षते ॥
--
(श्रद्धया परया तप्तम् तपस्त्रिविधम् नरैः ।
अफलाकाङ्क्षिभिः युक्तैः सात्त्विकम् परिचक्षते ॥)
--
भावार्थ :
श्लोक 16 में वर्णित तीन प्रकार के तप को, जिन्हें मनुष्यों द्वारा तप को फल की आकाङ्क्षा न करते हुए, पूर्ण श्रद्धा सहित किया जाता है, सात्त्विक तप कहा जाता है ।
--

’श्रद्धया’ / ’śraddhayā’ -  with trust, through trust,

Chapter 6, śloka 37,

arjuna uvāca :

ayatiḥ śraddhayopeto
yogāccalitamānasaḥ |
aprāpya yogasaṃsiddhiṃ
kāṃgatiṃ kṛṣṇa gacchati||
--
(ayatiḥ śraddhayā upetaḥ
yogāt-calitamānasaḥ |
aprāpya yogasaṃsiddhim
kām gatim kṛṣṇa gacchati ||)
--
Meaning :
arjuna said:
One who has enough trust in yoga, but because of lack of control over the senses and mind, could not attain perfection in this endeavor, O kṛṣṇa! what fate he comes across (at the end of his life)?
--
Chapter 7, śloka 21,

yo yo yāṃ yāṃ tanuṃ bhaktaḥ
śraddhayārcitumicchati |
tasya tasyācalāṃ śraddhāṃ
tāmeva vidadhāmyaham ||
--
(yaḥ yaḥ yām yām tanum bhaktaḥ
śraddhayā arcitum icchati |
tasya tasya acalām śraddhām
tām eva vidadhāmi aham ||)
--
Meaning :
Who-so-ever is devoted to Me, and in accordance to his trust, inherent spontaneous inspirations, perceptions and feelings about Me, wishes to worship Me in My what-so-ever form of his, I strengthen his feeling, give it firm foundation and make it steady.  
--
Note :
the word 'trust' could be traced to its root in saṃskṛta to ’śrita’-meaning dependent upon. Trust is genuine, authentic in the first instance, while faith, belief, idea, and other words convey something acquired, learned and accepted just because of social, religious or traditional conditions and could be replaced by any another set of those values.
--
Chapter 7, śloka 22,

sa tayā śraddhayā yuktas-
tasyārādhanamīhate |
labhate ca tataḥ kāmān-
mayaiva vihitānhi tān ||
--
(saḥ tayā śraddhayā yuktaḥ
tasya ārādhanam īhate |
labhate ca tataḥ kāmān
mayā eva vihitān hi tān ||)
--
Meaning :
(Those who desire their wishes granted, ...See shloka 20, 21,) though people worship other deities through them, I alone fulfill them and they seem to have acquired those gifts from them.
--
Chapter 9, śloka 23,

ye:'pyanyadevatā bhaktā
yajante śraddhayānvitāḥ |
te:'pi māmeva kaunteya
yajantyavidhipūrvakam |
--
(ye api anyadevatāḥ bhaktāḥ
yajante śraddhayā anvitāḥ |
te api māmeva kaunteya
yajanti avidhipūrvakam ||)
--
Meaning :
Devotees though worship other deities with due respect and deep trust, (they are however not aware of ) that in this way they worship Me only, without knowing, indirectly though.
--
Chapter 12, śloka 2,

śrībhagavānuvāca :

mayyāveśya mano ye māṃ
nityayuktā upāsate |
śraddhayā parayopetā-
ste me yuktatamā matāḥ ||
--
(mayi āveśya mano ye mām
nityayuktāḥ upāsate |
śraddhayā parayā upetāḥ
te me yuktatamā matāḥ ||)
--
Meaning :
bhagavān śrīkṛṣṇa said :
In my view, those who dedicate their heart and mind to me in great devotion and extreme surrender every moment, have no doubt higher attainment (than the rest).
--
Chapter 17, śloka 1,

arjuna uvāca :
ye śāstravidhimutsṛjya
yajante śraddhayānvitāḥ |
teṣāṃ niṣṭhā tu kā kṛṣṇa
sattvamāho rajastamaḥ ||
--
(ye śāstravidhim utsṛjya
yajante śraddhayānvitāḥ |
teṣām niṣṭhā tu kā kṛṣṇa
sattvam āho rajaḥ tamaḥ ||)
--
Meaning :
arjuna :
What kind of the conviction ( niṣṭhā) is of those, who are devoted (śraddhayānvitāḥ) to the Supreme principle (that maintains this whole existence), but don't quite follow the specific injunctions as are laid down in the scriptures (just because of the circumstances).
--
Chapter 17, śloka 17,

śraddhayā parayā taptaṃ
tapastrividhaṃ naraiḥ |
aphalākāṅkṣibhiryuktaiḥ
sāttvikaṃ paricakṣate ||
--
(śraddhayā parayā taptam
tapastrividham naraiḥ |
aphalākāṅkṣibhiḥ yuktaiḥ
sāttvikam paricakṣate ||)
--
Meaning :
The three kinds of austerities (as described in the earlier śloka 16 of this chapter,) practiced by men without expectation of a favor in return, and with full trust are called the austerities of the sāttvika kind.
--









Monday, April 28, 2014

आज का श्लोक, ’सः’ / ’saḥ’ (7)

आज का श्लोक, ’सः’ / ’saḥ’ (7)
__________________________

अध्याय 7, श्लोक 17,

तेषां ज्ञानी नित्ययुक्त एकभक्तिर्विशिष्यते ।
प्रियो हि ज्ञानिनोऽत्यर्थमहं च मम प्रियः ॥
--
(तेषम् ज्ञानी नित्ययुक्तः एकभक्तिः विशिष्यते ।
प्रियः हि ज्ञानिनः अत्यर्थम् अहम् सः च मम प्रियः ॥
--
भावार्थ :
(मुझे भजनेवाले चार प्रकार के उपरोक्त श्लोक (16) में वर्णित भक्तों में से,) मुझमें एकनिष्ठ भक्ति रखनेवाला मुझमें नित्य निमग्न ज्ञानी भक्त श्रेष्ठ है, क्योंकि जैसा वह मुझे प्रिय है, मैं भी उसे स्वरूपतः वैसा ही प्रिय हूँ । अगले श्लोक (18) में इसे और स्पष्ट किया गया है ।

अध्याय 7, श्लोक 18,
उदाराः सर्व एवैते ज्ञानी त्वात्मैव मे मतम् ।
आस्थितः हि युक्तात्मा मामेवानुत्तमां गतिम् ॥
--
(उदाराः सर्वे एव एते ज्ञानी तु आत्मा एव मे मतम् ।
आस्थितः सः हि युक्तात्मा माम् एव अनुत्तमाम् गतिम् ॥)
--
भावार्थ :
ये सभी विशाल-हृदय  हैं, परन्तु ज्ञानी तो साक्षात् मेरा ही स्वरूप होता है, ऐसा मेरा मत है, क्योंकि वह मन-बुद्धिसहित मुझमें समाहित हुआ अति उत्तम स्थिति, परम गति में प्रतिष्ठित होता है ।
--

अध्याय 7, श्लोक 19,

बहूनां जन्मनामन्ते ज्ञानवान्मां प्रपद्यते ।
वासुदेवः सर्वमिति महात्मा सुदुर्लभः ॥
--
(बहूनाम् जन्मनाम्-अन्ते ज्ञानवान् माम् प्रपद्यते ।
वासुदेवः सर्वम्-इति सः महात्मा सुदुर्लभः ॥)
--
भावार्थ :
बहुत से जन्मों (और पुनर्जन्मों) के बाद, अन्त के जन्म में तत्वज्ञान को प्राप्त हुआ मनुष्य मेरी ओर आकर्षित होता है, मुझे भजता है । ऐसा वह मनुष्य, जिसकी दृष्टि में सब कुछ केवल वासुदेव ही होता है, वह महात्मा अत्यन्त ही दुर्लभ होता है ।
--
अध्याय 7, श्लोक 22,

तया श्रद्धया युक्तस्तस्याराधनमीहते ।
लभते च ततः कामान्मयैव विहितान्हि तान् ॥
--
(सः तया श्रद्धया युक्तः तस्य आराधनम् ईहते ।
लभते च ततः कामान् मया एव विहितान् हि तान् ॥)
--
भावार्थ :
(जो भक्त कामनाओं से मोहित बुद्धि के कारण अन्य देवताओं की शरण में जाता है ... - श्लोक 20, 21,) वह उस श्रद्धा से युक्त होकर उस देवता की आराधना करता है तथा उस देवता से मेरे ही द्वारा किए गए विधान से, वह उन इच्छित भोगों को अवश्य ही प्राप्त कर लेता है ॥
--


--

Chapter 7, shloka 17,

teṣāṃ jñānī nityayukta
ekabhaktirviśiṣyate |
priyo hi jñānino:'tyartham
ahaṃ sa ca mama priyaḥ ||
--
(teṣam jñānī nityayuktaḥ
ekabhaktiḥ viśiṣyate |
priyaḥ hi jñāninaḥ atyartham
aham saḥ ca mama priyaḥ ||
--
Meaning :
(Of those for kinds of devotees, as described in the earlier shloka 16,) The  jñānī, the Realized in Me ever abides in Me, because being aware of Me in Essence. He is very dear to Me and I AM to Him, as is Self / Me only.

Chapter 7, shloka 18,

udārāḥ sarva evaite jñānī
tvātmaiva me matam |
āsthitaḥ sa hi yuktātmā
māmevānuttamāṃ gatim ||
--
(udārāḥ sarve eva ete
 jñānī tu ātmā eva me matam |
āsthitaḥ saḥ hi yuktātmā
mām eva anuttamām gatim ||)
--
Meaning :
Though all these 4 kinds of devotees are kind of broad- heart,  jñānī  is verily the Self only, according to Me. Ever in communion with Me, He always shares The Supreme State I AM.


Chapter 7, shloka 19,
bahūnāṃ janmanāmante
jñānavānmāṃ prapadyate |
vāsudevaḥ sarvamiti
sa mahātmā sudurlabhaḥ ||
--
(bahūnām janmanām-ante
jñānavān mām prapadyate |
vāsudevaḥ sarvam-iti
saḥ mahātmā sudurlabhaḥ ||)
--

--
After many births (and rebirths) in the last birth, the jñānī (Man who has attained the wisdom and Me as well) realizes Me as vāsudeva, The Consciousness Supreme, who abides ever in the hearts of all beings.
--
Chapter 7, shloka 22,
--
sa tayā śraddhayā yuktas-
tasyārādhanamīhate |
labhate ca tataḥ kāmān-
mayaiva vihitānhi tān ||
--
(saḥ tayā śraddhayā yuktaḥ
tasya ārādhanam īhate |
labhate ca tataḥ kāmān
mayā eva vihitān hi tān ||)
--
Meaning :
(Those who desire their wishes granted, ...See shloka 20, 21,)) though people worship other deities through them, I alone fulfill them and they seem to have acquired those gifts from them.


--