Showing posts with label 18/30. Show all posts
Showing posts with label 18/30. Show all posts

Monday, January 16, 2023

प्रवृत्ति और निवृत्ति

प्रवृत्ति की प्रेरणा 

--

इससे पहले का पोस्ट लिखते समय प्रवृत्ति और निवृत्ति के बारे में लिखने का मन था, किन्तु एकाएक विषय-वस्तु के आधार पर व्यवसायात्मिका बुध्दि के सन्दर्भ में लिख दिया!

11/15,

अर्जुन उवाच :

पश्यामि देवांस्तव देव देहे

सर्वांस्तथा भूतविशेषसङ्घान्।।

ब्रह्माणमीशं कमलासनस्थ-

मृषींश्च सर्वानुरगांश्च दिव्यान्।।१५।।

...

... ।।३०।।

11/31

आख्याहि मे को भवानुग्ररूपो

नमोऽस्तु ते देववर प्रसीद।।

विज्ञातुमिच्छामि भवन्तमाद्यं

न हि प्रजानामि तव प्रवृत्तिम्।।३१।।

कालोऽस्मि लोकक्षयकृतप्रवृद्धो

लोकान् समाहर्तुमिह प्रवृत्तः।।

ऋतेऽपि त्वा न भविष्यन्ति सर्वे

येऽवस्थिताः प्रत्यनीकेषु योधाः।।३२।।

(अध्याय ११)

14/12

लोभः प्रवृत्तिरारम्भः कर्मणामशमः स्पृहा।।

रजस्येतानि जायन्ते विवृधे भरतर्षभ।।१२।।

प्रकाशं च प्रवृत्तिं च मोहमेव च पाण्डव।।

न द्वेष्टि सम्प्रवृत्तानि न निवृत्तानि काङ्क्षति।।२२।।

(अध्याय १४)

15/1

श्रीभगवानुवाच --

ऊर्ध्वमूलमधःशाखमश्वत्थं प्राहुरव्ययम्।।

...।।१।।

15/4

ततः पदं तत्परिमार्गितव्यं यस्मिन्गता न निवर्तन्ति भूयः।।

तमेव चाद्यं पुरुषं प्रपद्ये यतः प्रवृत्तिः प्रसृता पुराणी।।४।।

(अध्याय १५)

16/7

प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः।। 

न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तेषु विद्यते।।७।।

(अध्याय १६)

18/30

प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये।।

प्रोच्यमानशेषेण पृथक्त्वेन धनञ्जय।।३०।।

18/46

यतः प्रवृत्तिर्भूतानां येन सर्वमिदं ततम्।।

स्वकर्मणा तमभ्यर्च्य सिद्धिं विन्दति मानवः।।४६।।

(अध्याय १८)

उपरोक्त श्लोकों में 16/7 का प्रमुख महत्व है ।

यह उन लोगों के बारे में है, जिन्हें न तो यह पता है कि प्रवृत्ति क्या है और न यह कि निवृत्ति क्या है। वे केवल अपने संस्कारों से परिचालित होकर लोभ और भय, आशा और निराशा, इच्छा, राग, ईर्ष्या, द्वेष, अभिमान, गर्व और दैन्य सहित यंत्रवत जीवन व्यतीत किया करते हैं। इसे ही आसुरी संपत्ति कहा गया है। जैसे दैवी संपत्ति से युक्त मनुष्य सर्वत्र पाए जाते हैं, उसी तरह आसुरी संपत्ति से युक्त मनुष्य भी सर्वत्र पाए जाते हैं। 

***


Wednesday, July 7, 2021

Tuesday, July 2, 2019

सात्त्विकी, राजसी, तामसी बुद्धि

बुद्धिधर्म 
--
With a purpose to avoid repetition, giving here the link to the related श्लोक / stanza referred to in this post.
For the the English transliteration and Meaning please check the labels :
18/30, 18/31, 18/32 .
अध्याय 18 
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये।
बन्धं मोक्षं च या वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी।।30
--
अर्थ : किसी भयपूर्ण अथवा निर्भय मनःस्थिति में, -करने योग्य कर्म में प्रवृत्त होना या न होना, और / या उससे निवृत्त होना, तथा उस प्रवृत्ति अथवा निवृत्ति से जुड़े बंधन अथवा मुक्ति को जाननेवाली बुद्धि हे पार्थ ! सात्त्विकी होती है।
--
यया धर्ममधर्मं च कार्यं चाकार्यमेव च।
अयथावत्प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी।।31
--
अर्थ : जिस बुद्धि से क्या धर्म है, क्या अधर्म, क्या किया जाना उचित है, और क्या किया जाना अनुचित है, -इसे यथावत् नहीं जाना जाता, वह बुद्धि हे पार्थ ! राजसी होती है।
-- 
अधर्मं धर्ममिति या मन्यते तमसावृता।
सर्वार्थान्विपरीतांश्च बुद्धिः सा पार्थ तामसी।।32
--
अर्थ : जो बुद्धि अधर्म को धर्म मान्य कर बैठती है ऐसी अंधकाराच्छन्न बुद्धि, जो सभी तात्पर्यों को उनके वास्तविक अर्थ को विपरीत ग्रहण करती है, हे पार्थ ! तामसी होती है।
--
Religion in the Disguise of 'Dharma'
--
For whatever historical, political or intellectual reasons, the word 'Religion' has been treated as synonymous with 'Dharma'.
This has greatly harmed to the humans at the world-level.
Then we have to talk of religious disharmony, secularism and 'respect for all religions', 'tolerance' and 'intolerance'.
This has political implications and repercussions.
A Politically motivated mind is the one, that is described in the above-mentioned :
श्लोक / stanza 31.
--            

Saturday, August 9, 2014

आज का श्लोक, ’वेत्ति’ / ’vetti’

आज का श्लोक, ’वेत्ति’ / ’vetti’
_________________________

’वेत्ति’ / ’vetti’ - जानता / जानती है,

अध्याय 2, श्लोक 19,

य एनं वेत्ति हन्तारं यश्चैनं मन्यते हतम्।
उभौ तौ न विजानीतो नायं हन्ति न हन्यते ॥
--
(य एनम् वेत्ति हन्तारम्  यः च ऐनम्  मन्यते हतम्।
उभौ तौ न विजानीतः न अयम्  हन्ति न हन्यते ॥)
--
भावार्थ :
जो इस (आत्मा) को मारनेवाला मानता है, तथा जो इस (आत्मा) को मारा जानेवाला  मानता है, वे दोनों यह नहीं जानते कि यह (आत्मा) न तो किसी को मारती है, और न ही इस (आत्मा) को कोई मार सकता है।
--
अध्याय 4, श्लोक 9,

जन्म कर्म च मे दिव्यमेवं यो वेत्ति तत्त्वतः ।
त्यक्त्वा देहं पुनर्जन्म नैति मामेति सोऽर्जुन ॥
--
(जन्म कर्म च मे दिव्यम् एवम् यः वेत्ति तत्त्वतः ।
त्यक्त्वा देहं पुनर्जन्म न एति माम् एति सः अर्जुन ॥)
--
भावार्थ :
जो तत्त्वतः यह जानता है कि मेरा जन्म तथा कर्म दिव्य (अर्थात् चकित कर देनेवाला, निर्मल और अलौकिक) है, वह देह को त्यागने के पश्चात् पुनः जन्म नहीं लेता, क्योंकि वह तो मुझमें ही समाविष्ट हो जाता है ।
--
अध्याय 6, श्लोक 21,

सुखमात्यन्तिकं यत्तद्बुद्धिग्राह्यमतीन्द्रियम् ।
वेत्ति यत्र न चैवायं स्थितश्चलति तत्त्वतः ॥
--
(सुखम् आत्यन्तिकम् यत् तत् बुद्धिग्राह्यम् अतीन्द्रियम् ।
वेत्ति यत्र न च एव अयम् स्थितः चलति तत्त्वतः ॥)
--
भावार्थ :
आत्मा के स्वरूप का केवल शुद्ध हुई सूक्ष्म बुद्धि से ग्रहण किए जा सकनेवाला जो आत्यन्तिक अतीन्द्रिय सुख है, उसे तत्त्वतः जानता हुआ  जो उससे विचलित नहीं होता, और उसमें ही स्थिर रहता है ।
--  
अध्याय 7, श्लोक 3,

मनुष्याणां सहस्रेषु कश्चिद्यतति सिद्धये ।
यततामपि सिद्धानां कश्चिन्मां वेत्ति तत्त्वतः ॥
--
(मनुष्याणाम् सहस्रेषु कश्चित् यतति सिद्धये ।
यतताम् अपि सिद्धानाम् कश्चित् माम् वेत्ति तत्त्वतः ॥)
--
भावार्थ :
सहस्रों मनुष्यों में कोई एक ही वास्तविक जिज्ञासु होता है, और तत्व को जानने के लिए यत्न किया करता है । ऐसे जिज्ञासुओं में से जो तत्त्व को जान लेते हैं, और सिद्ध कहे जाते हैं उनमें से भी कोई कोई ही मुझे तत्त्व से भी जानता है ।
--
अध्याय 10, श्लोक 3,

यो मामजमनादिं च वेत्ति लोकमहेश्वरम् ।
असम्मूढः स मर्त्येषु सर्वपापैः प्रमुच्यते ॥
--
(यः माम् अजम् अनादि च वेत्ति लोकमहेश्वरम् ।
असम्मूढः सः मर्त्येषु सर्वपापैः प्रमुच्यते ॥
--
भावार्थ :
जो मुझ जन्म-रहित, अनादि तथा लोकों के परमेश्वर को तत्वतः जानता है, ऐसा निर्दोष बुद्धियुक्त मनुष्य समस्त पापों से मुक्त हो जाता है ।
--
अध्याय 10, श्लोक 7,
--
एतां विभूतिं योगं च मम यो वेत्ति तत्त्वतः ।
सोऽविकम्पेन योगेन युज्यते नात्र संशयः ॥
--
(एताम् विभूतिम् योगम् च मम यः वेत्ति तत्त्वतः ।
सः अविकम्पेन योगेन युज्यते न अत्र संशयः ॥)
--
भावार्थ :
जो पुरुष मेरी परमैश्वर्यरूपी विभूति तथा योग(-सामर्थ्य) को, इन्हें  तत्त्वतः जानता है,  वह अविकम्पित अचल भक्तियोग से युक्त हो जाता है, इस बारे में संशय नहीं ।
--
अध्याय 13, श्लोक 1,

श्रीभगवानुवाच :
इदं शरीरं कौन्तेय क्षेत्रमित्यभिधीयते ।
एतद्यो वेत्ति तं प्राहुः क्षेत्रज्ञ इति तद्विदः ॥
--
(इदम् शरीरम् कौन्तेय क्षेत्रम् इति अभिधीयते ।
एतत् यः वेत्ति तम् प्राहुः क्षेत्रज्ञः इति तत्-विदः ॥)
--
भावार्थ :
भगवान् श्रीकृष्ण बोले -
हे कौन्तेय (अर्जुन) ! इस पञ्चभौतिक शरीर को ’क्षेत्र’ कहा जाता है । और जो इस शरीर का जाननेवाला है, उसे तत्वविद् ’क्षेत्रज्ञ’ कहते हैं ।
--
टिप्पणी :
स्पष्ट है कि शरीर अपने-आपको जानता है या नहीं, यह प्रश्न उठाने पर शरीर की अपनी स्वतन्त्र चेतन-सत्ता को स्वीकार करना होगा, और फिर अपने-आपको उस सत्ता से भिन्न एक और स्वतन्त्र चेतन सत्ता मानना होगा । इस प्रकार हम एक अन्तहीन विभ्रम में पड़ जाते हैं । किन्तु अपने-आप के एक चेतन सत्ता होने में न तो कोई सन्देह किया जा सकता है, न किसी तर्क या अनुभव से इसे असत्य सिद्ध किया जा सकता है ।
इस प्रकार से शरीर को जाननेवाली किन्तु उससे स्वतन्त्र चेतन सत्ता ही शरीर को (और शरीर जिस जगत् में है उसको भी) जानती है । शरीर को 'क्षेत्र' कहा गया है तथा यह ’जाननेवाला’ तत्व / चेतना ही क्षेत्रज्ञ कहा जाता है ।
--
अध्याय 14, श्लोक 19,

नान्यं गुणेभ्यः कर्तारं यदा द्रष्टानुपश्यति ।
गुणेभ्यश्च परं वेत्ति मद्भावं सोऽधिगच्छति ॥
--
(न अन्यम् गुणेभ्यः कर्तारम् यदा द्रष्ट अनुपश्यति ।
गुणेभ्यः च परं वेत्ति मद्भावम् सः अधिगच्छति ॥)
--
भावार्थ :
जब मनुष्य समष्टि चेतन में एकीभाव से स्थित हो जाता है, अर्थात् मन, बुद्धि, स्मृति और ’मैं’-भावना से नितांत अछूता होकर देखता है कि गुणों के सिवा दूसरा कुछ नहीं है जिसे ’कर्ता’ कहा जा सके, तब वह उन गुणों से परे अवस्थित मेरे (अपने-आपके) स्वरूप को जान लेता है और उसमें अधिष्ठित हो जाता है ।
--
अध्याय 18, श्लोक 21,

पृथक्त्वेन तु यज्ज्ञानं नानाभावान्पृथग्विधान् ।
वेत्ति सर्वेषु भूतेषु तज्ज्ञानं विद्धि राजसम् ॥
--
(पृथक्त्वेन तु यत् ज्ञानम् नानाभावान्-पृथक्-विधान् ।
वेत्ति सर्वेषु भूतेषु तत् ज्ञानम् विद्धि राजसम् ॥)
--
भावार्थ :
मनुष्य के उस ज्ञान को, अर्थात् उस बुद्धि को, जिसके द्वारा सभी भूतों (में अवस्थित एकमेव आत्मा) को परस्पर भिन्नता-सहित पृथक्-पृथक् की भाँति ग्रहण किया जाता है, राजसी बुद्धि जानो ।
--
अध्याय 18, श्लोक 30,

प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये ।
बन्धं मोक्षं च या वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी ॥
--
(प्रवृत्तिम् च निवृत्तिम् च कार्याकार्ये भयाभये ।
बन्धम् मोक्षम् च या वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी ॥)
--
भावार्थ :
हे पार्थ (अर्जुन)! जिस बुद्धि द्वारा यह जाना जाता है कि कौन सी प्रवृत्ति और निवृत्ति कल्याणकारी है और कौन सी नहीं है,  कौन सा कार्य विहित और कौन सा अविहित है, किसे करने से भय या अभय की, बन्धन अथवा बन्धन से मुक्ति की प्राप्ति होगी, वह बुद्धि सात्त्विकी बुद्धि है ।
--

’वेत्ति’ / ’vetti’  - knows,

Chapter 2, śloka 19,

ya enaṃ vetti hantāraṃ
yaścainaṃ manyate hatam|
ubhau tau na vijānīto
nāyaṃ hanti na hanyate ||
--
(ya enam vetti hantāram
yaḥ ca ainam  manyate hatam|
ubhau tau na vijānītaḥ
na ayam hanti na hanyate ||)
--
Meaning :
Neither one who believes this 'Self' (Atman) is the slayer, nor one who believes this 'Self'(Atman) is slain know the truth. For the 'Self' (Atman) neither slays, nor is slain.
--
Chapter 4, śloka 9,

janma karma ca me divya-
mevaṃ yo vetti tattvataḥ |
tyaktvā dehaṃ punarjanma
naiti māmeti so:'rjuna ||
--
(janma karma ca me divyam
evam yaḥ vetti tattvataḥ |
tyaktvā dehaṃ punarjanma
na eti mām eti saḥ arjuna ||)
--
Meaning :
'The way I manifest, and the role I act and play is divine'. - One who knows this in essence, O arjuna, after casting away this material-body made of 5 elements, never enters another, but attains Me only.
--
 Chapter 6, śloka 21,

sukhamātyantikaṃ yattad-
buddhigrāhyamatīndriyam |
vetti yatra na caivāyaṃ
sthitaścalati tattvataḥ ||
--
(sukham ātyantikam yat tat
buddhigrāhyam atīndriyam |
vetti yatra na ca eva ayam
sthitaḥ calati tattvataḥ ||)
--
Meaning :
Such a man (as described in the previous shloka), knows the supreme bliss of Self that is discernible by the pure intelligence only (and not by the simple intellect of an ordinary mind / senses) . And once settled there firmly, never moves away from there.
--  
Chapter 7, śloka 3,

manuṣyāṇāṃ sahasreṣu
kaścidyatati siddhaye |
yatatāmapi siddhānāṃ
kaścinmāṃ vetti tattvataḥ ||
--
(manuṣyāṇām sahasreṣu
kaścit yatati siddhaye |
yatatām api siddhānām
kaścit mām vetti tattvataḥ ||)
--
Among thousands of men, a rare one attempts to gain the spiritual truth. And even if a few attain the spiritual truth, most ('sidhha', / 'arhat', / adept, lured by spiritual powers, don't go further) don't know ME in the true sense.
--
Chapter 10, śloka 3,

yo māmajamanādiṃ ca
vetti lokamaheśvaram |
asammūḍhaḥ sa martyeṣu
sarvapāpaiḥ pramucyate ||
--
(yaḥ mām ajam anādi ca
vetti lokamaheśvaram |
asammūḍhaḥ saḥ martyeṣu
sarvapāpaiḥ pramucyate ||
--
Meaning :
One who with perfect clarity and without delusion, knows Me, the birth-less (one never born, because Is Ever so) and beginning-less (timeless) principle, as The Supreme Lord of all creatures, with becomes free from all sin.
--
Chapter 10, śloka 7,

etāṃ vibhūtiṃ yogaṃ ca
mama yo vetti tattvataḥ |
so:'vikampena yogena
yujyate nātra saṃśayaḥ ||
--
(etām vibhūtim yogam ca
mama yaḥ vetti tattvataḥ |
saḥ avikampena yogena
yujyate na atra saṃśayaḥ ||)
--
Meaning :
One who realizes the Essence of My Divine forms (vibhūti) andthe Power associated with them, and My (yoga-aiśvarya ) / infinite potential, He attains the unwavering devotion ( acalā bhakti ) towards Me.
--
Chapter 13, śloka 1,

śrībhagavānuvāca :
idaṃ śarīraṃ kaunteya
kṣetramityabhidhīyate |
etadyo vetti taṃ prāhuḥ
kṣetrajña iti tadvidaḥ ||
--
(idam śarīram kaunteya
kṣetram iti abhidhīyate |
etat yaḥ vetti tam prāhuḥ
kṣetrajñaḥ iti tat-vidaḥ ||)
--
Meaning :
bhagavān śrīkṛṣṇa said :
O kaunteya (arjuna) ! The sages who know Reality have termed this physical body made of five elements (pañcabhautika śarīra) as 'field'  (kṣetra) while the one (consciousness) that knows this body (as mine) is called the owner (kṣetrajña).
--
Chapter 14, śloka 19,

nānyaṃ guṇebhyaḥ kartāraṃ
yadā draṣṭānupaśyati |
guṇebhyaśca paraṃ vetti 
madbhāvaṃ so:'dhigacchati ||
--
(na anyam guṇebhyaḥ kartāram
yadā draṣṭa anupaśyati |
guṇebhyaḥ ca paraṃ vetti 
madbhāvam saḥ adhigacchati ||)
--
Meaning :
When one is able to see that there are these three guṇa only and nothing else that could be termed the agent (responsible for all actions), and then looks beyond them and finds out and knows the Supreme, he knows Me and attains to Me, My Real Form.
--
Chapter 18, śloka 21,

pṛthaktvena tu yajjñānaṃ
nānābhāvānpṛthagvidhān |
vetti sarveṣu bhūteṣu
tajjñānaṃ viddhi rājasam ||
--
(pṛthaktvena tu yat jñānam
nānābhāvān-pṛthak-vidhān |
vetti sarveṣu bhūteṣu
tat jñānam viddhi rājasam ||)
--
Meaning :
Know that the intellect (in man) which assumes (The One Reality present in) all beings different from one-another, is of the rājasī /  rājas kind.  
--
Chapter 18, śloka 30,

pravṛttiṃ ca nivṛttiṃ ca
kāryākārye bhayābhaye |
bandhaṃ mokṣaṃ ca yā vetti 
buddhiḥ sā pārtha sāttvikī ||
--
(pravṛttim ca nivṛttim ca
kāryākārye bhayābhaye |
bandham mokṣam ca yā vetti 
buddhiḥ sā pārtha sāttvikī ||)
--
Meaning :
The tendency of the intellect that helps one know correctly what actions are right and proper to be done, and what are not so, what should be feared of and what should be not, what will lead to bondage and what to freedom (liberation), is called ’sāttvikī’ (that maintains harmony of mind).
--






Monday, April 14, 2014

आज का श्लोक, ’सा’ / 'sā',

आज का श्लोक, ’सा’ / 'sā',
____________________

’सा’ / 'sā', - वह (स्त्रीवाचक)

अध्याय 2, श्लोक 69,
या निशा सर्वभूतानां तस्यां जागर्ति संयमी ।
यस्यां जाग्रति भूतानि सा निशा पश्यतो मुनेः ॥
--
(या निशा सर्वभूताना्म् तस्याम् जागर्ति संयमी ।
यस्याम् जाग्रति भूतानि सा निशा पश्यतः मुनेः ॥)
--
भावार्थ :
सम्पूर्ण प्राणियों को जो रात्रि प्रतीत होती है, उसमें मन पर संयम रखनेवाला (अर्थात् निद्रा में भी स्वरूप से दृष्टि न हटानेवाला स्वरूप के प्रति जागृत) ही वस्तुतःजागृत रहता है । और जिसमें उससे अन्य समस्त प्राणी जाग्रति अनुभव करते हैं, स्वरूप को जाननेवाले को वह रात्रि सी अन्धकारयुक्त प्रतीत होती है ।
--
अध्याय 6, श्लोक 19,
यथा दीपो निवातस्थो नेङ्गते सोपमा स्मृता ।
योगिनो यतचित्तस्य युञ्जतो योगमात्मनः ॥
--
(यथा दीपः निवातस्थः न इङ्गते सा उपमा स्मृता ।
योगिनः यतचित्तस्य युञ्जतः योगम्-आत्मनः ॥)
--
जैसे वायु से सुरक्षित स्थान में दीपक की लौ अकम्पित रहती है, वह उपमा योगी के चित्तरूपी लौ के लिए उदाहरण की तरह स्मरणीय है, क्योंकि  अभ्यासरत योगी का चित्त जब परमात्मा के ध्यान में रम जाता है तो इसी प्रकार से निश्चल होता है ।
--
अध्याय 11, श्लोक 12,
--
दिवि सूर्यसहस्रस्य भवेद्युगपदुत्थिता ।
यदि भाः सदृशी सा स्याद्भासस्तस्य महात्मनः ॥
--
(दिवि सूर्य-सहस्रस्य भवेत्-युगपत्-उत्थिता ।
यदि भाः सदृशी सा स्यात्-भासः तस्य महात्मनः ॥)
--
भावार्थ :
आकाश में हजार सूर्य यदि एक साथ उदय हो उठें तो उनसे उत्पन्न होनेवाला प्रकाश भी कदाचित् ही उन महात्मा (श्रीकृष्ण) के उस प्रकाश के तुल्य हो ।
--

अध्याय 17, श्लोक 2,
--
श्रीभगवान् उवाच :
त्रिविधा भवति श्रद्धा देहिनां सा स्वभावजा ।
सात्त्विकी राजसी चैव तामसी चेति तां शृणु ॥
--
(त्रिविधा भवति श्रद्धा देहिनाम् सा स्वभावजा ।
सात्त्विकी राजसी च-एव तामसी च-इति तां शृणु ॥)
--
भावार्थ :
भगवान् श्रीकृष्ण ने कहा :
सभी देहधारियों को स्वभाव से प्राप्त उनकी श्रद्धा, तीन प्रकार की होती है । वह (श्रद्धा)  किस प्रकार से सात्त्विकी, राजसी अथवा तामसी होती है, उसे सुनो ।
--

अध्याय 18, श्लोक 30,
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये ।
बन्धं मोक्षं च या वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी ॥
--
(प्रवृत्तिम् च निवृत्तिम् च कार्याकार्ये भयाभये ।
बन्धम् मोक्षम् च या वेत्ति वुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी ॥)
भावार्थ :
हे पार्थ (अर्जुन)! जिस बुद्धि द्वारा यह जाना जाता है कि कौन सी प्रवृत्ति और निवृत्ति कल्याणकारी है और कौन सी नहीं है,  कौन सा कार्य विहित और कौन सा अविहित है, किसे करने से भय या अभय की, बन्धन अथवा बन्धन से मुक्ति की प्राप्ति होगी, वह बुद्धि सात्त्विकी बुद्धि है ।
--

अध्याय 18, श्लोक 31,
यया धर्ममधर्मं चाकार्यमेव च ।
अयथावत्प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी ॥
--
(यया धर्मम् अधर्मम् च कार्यम् अकार्यम् एव च ।
अ-यथावत् प्रजानाति बुद्धिः सा पार्थ राजसी ॥)
भावार्थ :
हे पार्थ (अर्जुन)! जिस बुद्धि द्वारा मनुष्य धर्म और अधर्म को तथा कर्तव्य और अकर्तव्य को यथार्थतः नहीं देखता, जिसे इस बारे में स्पष्टता नहीं होती वह बुद्धि राजसिक है ।
--




--
’सा’ / 'sā', - she,

Chapter 2, shloka 69,
yā niśā sarvabhūtānāṃ
tasyāṃ jāgarti saṃyamī |
yasyāṃ jāgrati bhūtāni
niśā paśyato muneḥ ||
--
(yā niśā sarvabhūtānām
tasyām jāgarti saṃyamī |
yasyām jāgrati bhūtāni
niśā paśyataḥ muneḥ ||)
--
What appears as night to all beings, A man of restraint keeps awake in that. And where-in beings wake-up, is as night (where darkness of self-ignorance prevails over) to the seeker who contemplates over Self.

Chapter 6, shloka 19,
yathā dīpo nivātastho
neṅgate sopamā smṛtā |
yogino yatacittasya
yuñjato yogamātmanaḥ ||
--
(yathā dīpaḥ nivātasthaḥ
na iṅgate upamā smṛtā |
yoginaḥ yatacittasya
yuñjataḥ yogam-ātmanaḥ ||)

--
Meaning :
Protected from the wind, the flame of a lamp does not flicker. This simile is quite appropriate and may be remembered to describe the state of the mind of a yogi, who practices yoga keeping his attention fixed on the Self.
--
Chapter 11, shloka 12,
--
divi sūryasahasrasya
bhavedyugapadutthitā |
yadi bhāḥ sadṛśī syād-
bhāsastasya mahātmanaḥ ||
--
(divi sūrya-sahasrasya
bhavet-yugapat-utthitā |
yadi bhāḥ sadṛśī syāt-
bhāsaḥ tasya mahātmanaḥ ||)

--
Meaning :
Even if a thousand suns rise up and shine together in the sky, the radiance they would spread out, will be nothing in comparison to the splendor of this Great Being (kriShNa)
--

Chapter 17, shloka 2,
śrībhagavān uvāca :
trividhā bhavati śraddhā
dehināṃsvabhāvajā |
sāttvikī rājasī caiva
tāmasī ceti tāṃ śṛṇu ||
--
(trividhā bhavati śraddhā
dehinām svabhāvajā |
sāttvikī rājasī ca-eva
tāmasī ca-iti tāṃ śṛṇu ||)

--

Meaning :
Lord shrikrishNa said, -
"According to the natural tendencies of the body-mind, the 'faith' associated with them is of three kinds - 'sāttvikī' ( of harmony), 'rājasī'  ( of passion) or of 'tāmasī ' (of indolence)."
--
Chapter 18, shloka 30,
pravṛttiṃ ca nivṛttiṃ ca
kāryākārye bhayābhaye |
bandhaṃ mokṣaṃ ca yā vetti
buddhiḥ pārtha sāttvikī ||
--
(pravṛttim ca nivṛttim ca
kāryākārye bhayābhaye |
bandham mokṣam ca yā vetti
buddhiḥ pārth sāttvikī ||)

--
Meaning :
The tendency of the intellect that helps one know correctly what actions are right and proper to be done, and what are not so, what should be feared of and what should be not, what will lead to bondage and what to freedom (liberation), is called 'sāttvikī' (that maintains harmony of mind).
 --
Chapter 18, shloka 31,
yayā dharmamadharmaṃ ca
kāryaṃ cākāryameva ca |
ayathāvatprajānāti
buddhiḥ pārtha rājasī ||
--
(yayā dharmam adharmam ca
kāryam akāryam eva ca |
a-yathāvat prajānāti
buddhiḥ pārtha rājasī ||)
--
Meaning :
The intellect that does not help one distinguish the dharma from adharma, and the right duty from what is not right, O partha (arjuna)! is of the rājasī  kind.
--

Friday, April 11, 2014

आज का श्लोक, ’सात्त्विकी’ / 'sAttvikI',

आज का श्लोक, ’सात्त्विकी’ / 'sAttvikI',
______________________________

’सात्त्विकी’ / 'sAttvikI', - सत्त्वगुण-प्रधान,
 
अध्याय 17, श्लोक 2,
--
श्रीभगवान् उवाच :
त्रिविधा भवति श्रद्धा देहिनां सा स्वभावजा ।
सात्त्विकी राजसी चैव तामसी चेति तां शृणु ॥
--
(त्रिविधा भवति श्रद्धा देहिनाम् सा स्वभावजा ।
सात्त्विकी राजसी च-एव तामसी च-इति तां शृणु ॥)
--
भावार्थ :
भगवान् श्रीकृष्ण ने कहा :
सभी देहधारियों को स्वभाव से प्राप्त उनकी श्रद्धा, तीन प्रकार की होती है । वह (श्रद्धा)  किस प्रकार से सात्त्विकी, राजसी अथवा तामसी होती है, उसे सुनो ।
--
अध्याय 18, श्लोक 30,
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च कार्याकार्ये भयाभये ।
बन्धं मोक्षं च या वेत्ति बुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी
--
(प्रवृत्तिम् च निवृत्तिम् च कार्याकार्ये भयाभये ।
बन्धम् मोक्षम् च या वेत्ति वुद्धिः सा पार्थ सात्त्विकी ॥)
भावार्थ :
हे पार्थ (अर्जुन)! जिस बुद्धि द्वारा यह जाना जाता है कि कौन सी प्रवृत्ति और निवृत्ति कल्याणकारी है और कौन सी नहीं है,  कौन सा कार्य विहित और कौन सा अविहित है, किसे करने से भय या अभय की, बन्धन अथवा बन्धन से मुक्ति की प्राप्ति होगी, वह बुद्धि सात्त्विकी बुद्धि है ।
--

अध्याय 18, श्लोक 33,
धृत्या यया धारयते मनःप्राणेन्द्रियक्रियाः ।
योगेनाव्यभिचारिण्या धृतिः सा पार्थ सात्त्विकी
--
(धृत्या यया धारयते मनःप्राणेन्द्रियक्रियाः ।
योगेन-अव्यभिचारिण्या धृतिः सा पार्थ सात्त्विकी ॥)
--
भावार्थ :
हे पार्थ! जिस अव्यभिचारी (अचंचल, इधर-उधर न जाती हुई) धृति अर्थात् निष्ठा द्वारा योगभ्यास सहित, मन प्राणों तथा इन्द्रियों की गतिविधि को संयमित रखा जाता है वह ’धृति’ सात्त्विकी धृति है ।
--
’सात्त्विकी’ / 'sAttvikI', - harmony as the prominent / predominant factor,

Chapter 17, shloka 2,
--
shrI bhagavAn uvAcha :

trividhA bhavati shraddhA
dehinAM sA swabhAvajA |
sAttvikI rAjasI chaiva
tAmasI cheti tAM shRNu ॥
--

Meaning :
Lord shrikrishNa said, -
"According to the natural tendencies of the body-mind, the 'faith' associated with them is of three kinds - sAttvikI ( of harmony), rAjasika ( of passion) or of tAmasI (of indolence)."
--

Chapter 18, shloka 30,
pravRuttiM cha nivRuttiM cha
kAryAkArye bhayAbhaye |
bandhaM mokShaM cha yA vetti
buddhiH sA pArtha sAttvikI ||
--
Meaning :
The tendency of the intellect that helps one know correctly what actions are right and proper to be done, and what are not so, what should be feared of and what should be not, what will lead to bondage and what to freedom (liberation), is called 'sAttvikI' (that maintains harmony of mind).  

Chapter 18, shloka 33,
dhRtyA yayA dhArayate
manaH-prANendriyakriyAH |
yogenAvyabhichAriNyA
dhRtiH sA pArtha sAttvikI ||
--
Meaning :
The consistency and the persistence of the mind, that by means of constant and steady practice of yoga, helps in restraining the activity of the mind and the vital life-force of the organism is called 'sAttvikI' (that maintains harmony of mind).
--