Showing posts with label 9/18. Show all posts
Showing posts with label 9/18. Show all posts

Thursday, August 3, 2023

Samuel P. Huntington

Clash of  Civilizations,

And The  Gita.

सैम्युअल हटिंग्टन  और 

सभ्यताओं का संघर्ष

--

काल का अभ्युदय और दृश्य जगत् / संसार. 

The Emerging World-Scenario :

महाभारत युद्ध की समाप्ति होते होते धरती पर कलियुग का अवतरण हो गया। भगवान् श्रीकृष्ण ने अर्जुन और समस्त संसार को आगामी काल के लिए उपदेश देते हुए अपनी शिक्षाओं का सार इन श्लोकों से स्पष्ट किया : 

With the end of 

The Mahabharata War

And the ascent of the Kaliyuga, Lord Shrikrishna Concluded His Teachings to Arjuna and the whole of the Humanity,  through the following words / stanzas :

Chapter 2, Stanza 18 :

अध्याय २, श्लोक ४९,

दूरेण ह्यवरं कर्म बुद्धियोगाद्धनञ्जय।।

बुद्धौ शरणमन्विच्छ कृपणाः फलहेतवः।।४९।।

Chapter 3, Stanza 11

अध्याय ३, श्लोक ११,

देवान्भावयतानेन ते देवा भावयन्तु वः।।

परस्परं भावयन्तः श्रेयः परमवाप्स्यथः।।११।।

Chapter 3, Stanza 12

अध्याय ३, श्लोक १२,

श्रेयान्सस्वधर्मो विगुणः परधर्मात्स्वनुष्ठितात्।।

स्वधर्मे निधनं श्रेयः परधर्मो भयावहः।।१२।।

Chapter 5, Stanza 1

अध्याय ५, श्लोक १,

संन्यासं कर्मणां कृष्ण पुनर्योगं च शंससि।।

यच्छ्रेयः एतयोरेकं तन्मे ब्रूहि सुनिश्चितम्।।१।।

Chapter 7, Stanza 12

अध्याय ७ श्लोक १२,

ये चैव सात्त्विका भावा राजसास्तामसाश्च ये।।

मत्त एव तान्विद्धि न त्वहं तेषु च मयि।।१२।।

Chapter 8, Stanza 21

अध्याय ८, श्लोक २१,

अव्यक्तोऽक्षर इत्याहुस्तमाहुः परमां गतिम्।।

यं प्राप्य न निवर्तन्ते तद्धाम परमं मम।।२१।।

Chapter 9, Stanza 18

अध्याय ९, श्लोक १८,

गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत् ।।

प्रभावः प्रायः स्थानं निधानं बीजमव्ययम्।।१८।।

chapter 9, Stanza 25

अध्याय ९, श्लोक २५,

यान्ति देवव्रता देवान् पितृन्यान्ति* पितृव्रताः।।

भूतानि यान्ति भूतेज्या मद्याजिनोऽपि माम्।।२५।।

(*please check the correct spelling of this word by clicking the label 9/25 and viewing all posts in this blog)

Chapter 12, Stanza 12

अध्याय १२, श्लोक १२,

श्रेयो हि ज्ञानमभ्यासाज्ज्ञानाद्ध्यानं विशिष्यते।।

ध्यानात्कर्मफलत्यागस्त्यागाच्छान्तिरनन्तरम्।।१२।।

Chapter 14, Stanza 18,

अध्याय १४, श्लोक १८,

ऊर्ध्वं गच्छन्ति सत्त्वस्थाः मध्ये तिष्ठन्ति राजसाः।।

जघन्यगुणवृत्तिस्था अधो गच्छन्ति तामसाः।।१८।।

Chapter 17, Stanza 4

अध्याय १७, श्लोक ४,

यजन्ते सात्त्विका देवान्यक्षरक्षांसि राजसाः।।

प्रेतान्भूतगणानंश्चान्ये यजन्ते तामसा जनाः।।

संक्षेप में :

And Finally ;

Chapter 18, Stanza 62

अध्याय १८, श्लोक ६२,

तमेव शरणं गच्छ सर्वभावेन भारत।।

तत्प्रसादात् परां शान्तिं स्थानं प्राप्स्यसि शाश्वतम्।।६२।।

--

The above post is with reference to the idea of :

"Clash of Civilizations"

- by Samuel Huntington.

***






Tuesday, August 20, 2019

अव्ययम्

श्रीमद्भगवद्गीता
शब्दानुक्रम -Index 
--
अव्ययम् 2/21, 4/1, 4/13, 7/13, 7/24, 7/25, 9/2, 9/13, 9/18,
--

Saturday, August 2, 2014

आज का श्लोक, ’शरणम्’ / ’śaraṇam’

आज का श्लोक, ’शरणम्’ / ’śaraṇam’
___________________________

’शरणम्’ / ’śaraṇam’ - आश्रय, सहारा,

अध्याय 2, श्लोक 49,

दूरेण ह्यवरं कर्म बुद्धियोगाद्धनञ्जय ।
बुद्धौ शरणमन्विच्छ कृपणा फलहेतवः ॥
--
(दूरेण हि अवरं कर्म बुद्धियोगात् धनञ्जय ।
बुद्धौ शरणम् अन्विच्छ कृपणाः फलहेतवः ॥)
--
भावार्थ :
(निश्चय ही बुद्धिरहित) कर्म  बुद्धियोग-सहित कर्म की अपेक्षा निकृष्ट है । इसलिए तुम बुद्धि का ही आश्रय लेने का यत्न करो । फल की कामना से प्रवृत्त होकर जो (बिना बुद्धियोग का आश्रय लिए) कर्म का हेतु बनते हैं वे दीन / दया के पात्र हैं ।  
--
अध्याय 9, श्लोक 18,

गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत् ।
प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम् ॥
--
(गतिः भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणम् सुहृत् ।
प्रभवः प्रलयः स्थानम् निधानम् बीजम् अव्ययम् ॥)
--
भावार्थ :
सभी का परम गंतव्य, पालनहारा, स्वामी, सबमें साक्षी की तरह विद्यमान, सबका वास्तव्य, शरण, और सुहृद्, सबके उद्भव तथा लय का हेतु, सब का आधार, निधान, (जिसे त्यागा न जा सके) और  कारण, अव्यय ।
--
अध्याय 18, श्लोक 62,
--
तमेव शरणं गच्छ सर्वभावेन भारत ।
तत्प्रसादात्परां शान्तिं स्थानं प्राप्स्यसि शाश्वतम् ॥
--
(तम् एव शरणम् गच्छ सर्वभावेन भारत ।
तत्-प्रसादात् पराम् शान्तिम् स्थानम् प्राप्स्यसि शाश्वतम् ॥)
--
भावार्थ :
हे भारत (अर्जुन)! अपने सम्पूर्ण हृदय से उस परमेश्वर की ही शरण में जाओ । उसकी कृपा से तुम्हें शान्ति तथा सनातन परम धाम प्राप्त होगा ।
--
अध्याय 18, श्लोक 66,

सर्वधर्मान्परित्यज्य मामेकं शरणं व्रज ।
अहं त्वा सर्वपापेभ्यो मोक्षयिष्यामि मा शुचः ॥
--
(सर्वधर्मान् परित्यज्य माम् एकम् शरणम् व्रज ।
अहम् त्वा सर्वपापेभ्यः मोक्षयिष्यामि मा शुचः ॥)
--
भावार्थ :
सम्पूर्ण धर्मों अर्थात् मन के प्रवृत्तिरूपी भिन्न-भिन्न धर्मों को / मानसिक ऊहापोह को त्यागकर मुझ एक परमात्मा की शरण में आओ । मैं तुम्हें समस्त पापों से मुक्त कर दूँगा, शोक मत करो ।
--


’शरणम्’ / ’śaraṇam’ - refuge, shelter, support,

Chapter , śloka 49,

dūreṇa hyavaraṃ karma
buddhiyogāddhanañjaya |
buddhau śaraṇamanviccha
kṛpaṇā phalahetavaḥ ||
--
(dūreṇa hi avaraṃ karma
buddhiyogāt dhanañjaya |
buddhau śaraṇam anviccha
kṛpaṇāḥ phalahetavaḥ ||)
--
Meaning :
Action without understanding (buddhirahita) the principle, is no doubt inferior to action with proper understanding (buddhiyoga-sahita) of the principle. Therefore hold onto the understanding (buddhiyoga / yoga of Intelligence). Those who driven by (desiring the) fruit of action become the instrument of the action and are pitiable, for they invite misery only.
--
Chapter 9, śloka 18,

gatirbhartā prabhuḥ sākṣī
nivāsaḥ śaraṇaṃ suhṛt |
prabhavaḥ pralayaḥ sthānaṃ
nidhānaṃ bījamavyayam ||
--
(gatiḥ bhartā prabhuḥ sākṣī
nivāsaḥ śaraṇam suhṛt |
prabhavaḥ pralayaḥ sthānam
nidhānam bījam avyayam ||)
--
Meaning :
(I AM) the destination, the protector and savior, the Lord, the witness, the abode, the shelter, the very heart / the Friend and Beloved, I AM the origin, evolution and the dissolution, The Ultimate, the imperishable seed and the only refuge.
--
Chapter 18, śloka 62,

tameva śaraṇaṃ gaccha
sarvabhāvena bhārata |
tatprasādātparāṃ śāntiṃ
sthānaṃ prāpsyasi śāśvatam ||
--
(tam eva śaraṇam gaccha
sarvabhāvena bhārata |
tat-prasādāt parām śāntim
sthānam prāpsyasi śāśvatam ||)
--
Meaning :
Therefore, with all your heart, seek shelter in Him alone. Through His grace, you shall attain the abode that is bliss supreme and peace eternal.
--
Chapter 18, śloka 66,

sarvadharmānparityajya
māmekaṃ śaraṇaṃ vraja |
ahaṃ tvā sarvapāpebhyo
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ ||
--
(sarvadharmān parityajya
mām ekam śaraṇam vraja |
aham tvā sarvapāpebhyaḥ
mokṣayiṣyāmi mā śucaḥ ||)
--
Meaning :
Put aside all the different tendencies of mind (vṛtti-s), come to Me, take shelter in Me. I shall liberate you from all sin, Grieve not.
--




Monday, April 14, 2014

आज का श्लोक, ’साक्षी’ / 'sākṣī',

आज का श्लोक, ’साक्षी’ / 'sākṣī',
______________________________
’साक्षी’ / ' sākṣī ' - सभी प्राणियों में विद्यमान दृष्टा-चैतन्य सत्ता

अध्याय 9, श्लोक 18,
--
गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत् ।
प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम् ॥
--
(गतिः भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणम् सुहृत् ।
प्रभवः प्रलयः स्थानम् निधानम् बीजम् अव्ययम् ॥)
--
भावार्थ :
सभी का परम गंतव्य, पालनहारा, स्वामी, सबमें साक्षी की तरह विद्यमान, सबका वास्तव्य, शरण, और सुहृद्, सबके उद्भव तथा लय का हेतु, सब का आधार, निधान, (जिसे त्यागा न जा सके) और  कारण, अव्यय ।
--
’साक्षी’ / ' sākṣī ' - the witness-consciousness present in, and common to all sentient beings.
 
Chapter 9, shloka 18,

gatirbhartA prabhuH sAkShI
nivAsaH sharaNaM suhRt |
prabhavaH pralayaH sthAnaM
nidhAnaM bIjamavyayaM ||

Meaning :
(I AM) the destination, the protector and savior, the Lord, the witness, the abode, the shelter, the very heart / the Friend and Beloved, I am the origin, evolution and the dissolution, The Ultimate, the imperishable seed and the only refuge.
--

Tuesday, March 25, 2014

आज का श्लोक, ’सुहृत्’ / 'suhRt'

आज का श्लोक ’सुहृत्’ / 'suhRt'
______________________________

’सुहृत्’ / 'suhRt' - आत्मीय, आराध्य,

अध्याय 9, श्लोक 18,
--
गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत्
प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम् ॥
--
(गतिः भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणम् सुहृत्
प्रभवः प्रलयः स्थानम् निधानम् बीजम् अव्ययम् ॥)
--
भावार्थ :
सभी का परम गंतव्य, पालनहारा, स्वामी, सबमें साक्षी की तरह विद्यमान, सबका वास्तव्य, शरण, और सुहृद्, सबके उद्भव तथा लय का हेतु, सब का आधार, निधान, (जिसे त्यागा न जा सके) और  कारण, अव्यय ।
--
’सुहृत्’ / 'suhRt' - the Beloved Supreme,

Chapter 9, shloka 18,

gatirbhartA prabhuH sAkShI
nivAsaH sharaNaM suhRt |
prabhavaH pralayaH sthAnaM
nidhAnaM bIjamavyayaM ||

Meaning :
(I AM) the destination, the sustain-er, the Lord, the witness, the abode, the shelter, the very heart / the Friend and Beloved, I am the origin, evolution and the dissolution, The Ultimate, the imperishable seed and the only refuge.
--

Saturday, March 15, 2014

आज का श्लोक, ’स्थानम्’ / 'sthAnaM',

आज का श्लोक, ’स्थानम्’ / 'sthAnaM',
______________________
’स्थानम्’ / 'sthAnaM' - आधार, आश्रय, अधिष्ठान,

अध्याय  5, श्लोक 5,

यत्साङ्ख्यैः प्राप्यते स्थानं तद्योगैरपि गम्यते ।
एकं साङ्ख्यं च योगं च यः पश्यति स पश्यति ॥
--
(यत्-साङ्ख्यैः प्राप्यते स्थानं तत् योगैः अपि गम्यते ।
एकं साङ्ख्यं च योगं च यः पश्यति स पश्यति ॥)
--
भावार्थ :
जिस तत्व की उपलब्धि विवेचनाओं के माध्यम से की जाती है, योगविधियों से भी उसकी प्राप्ति होती है । जो उस तत्व को देखता है, उसे यह भी दिखलाई देता है कि स्वरूपतः, सांख्य (विवेचना) और योग (भक्ति, ज्ञान, कर्म,) एक दूसरे से भिन्न नहीं हैं ।
(टिप्पणी :
1 इसी अध्याय 5 के गत श्लोक (सं. 4) में इसी तथ्य की पुष्टि प्राप्त होती है ।
2 ’आत्मनो जडवर्गात् पृथग्ग्रहणम्’ के प्रकाश में प्रकृति-पुरुष-विवेक से आत्म-अनात्म को समझने का प्रयास, जिसे आत्मानुसंधान भी कहा जाता है और जो समस्त वेदान्त शास्त्रों का आधारभूत तत्व है । )
--
अध्याय 8, श्लोक 28,

वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव
दानेषु यत्पुण्यफलं प्रदिष्टम् ।
अत्येति तत्सर्वमिदं विदित्वा
योगी परं स्थानमुपैति चाद्यम् ॥
--
(वेदेषु यज्ञेषु तपःसु चैव
दानेषु यत् पुण्यफलं प्रदिष्टम् ।
अत्येति तत् सर्वमिदं विदित्वा
योगी परम् स्थानम् उपैति च आद्यम् ॥)
--
भावार्थ :
वेदों ( के अध्ययन), यज्ञों (के अनुष्ठान), तपों (के पूर्ण करने) तथा विभिन्न प्रकार के दान देने आदि से जिस पुण्यफल की प्राप्ति निर्दिष्ट की गई है, योगी निःसन्देह उस सब को लांघकर इस आद्य सनातन एवं शाश्वत् स्थान को प्राप्त हो जाता है ।
[टिप्पणी : समस्त पुण्यफल उनके उपभोग के साथ ही नष्ट हो जाते हैं, किन्तु योगी (इस अध्याय के श्लोक 11 में वर्णित) ’पद’ कॊ प्राप्त होकर उससे एक हो जाता है ।]  


--
अध्याय  9, श्लोक 18,
--
गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत् ।
प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम् ॥
--
(गतिः भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणम् सुहृत् ।
प्रभवः प्रलयः स्थानम् निधानम् बीजम् अव्ययम् ॥)
--
भावार्थ :
सभी का परम गंतव्य, पालनहारा, स्वामी, सबमें साक्षी की तरह विद्यमान, सबका वास्तव्य, शरण, और सुहृद्, सबके उद्भव तथा लय का हेतु, सब का आधार, निधान, (जिसे त्यागा न जा सके) और  कारण, अव्यय ।
--
अध्याय 18, श्लोक 62,
--
तमेव शरणं गच्छ सर्वभावेन भारत ।
तत्प्रसादात्परां शान्तिं स्थानं प्राप्स्यसि शाश्वतम् ॥
--
(तम् एव शरणम् गच्छ सर्वभावेन भारत ।
तत्-प्रसादात् पराम् शान्तिम् स्थानम् प्राप्स्यसि शाश्वतम् ॥)
--
भावार्थ :
हे भारत (अर्जुन)! अपने सम्पूर्ण हृदय से उस परमेश्वर की ही शरण में जाओ । उसकी कृपा से तुम्हें शान्ति तथा सनातन परम धाम प्राप्त होगा ।
--

’स्थानम्’ / 'sthAnaM' - place, stand, status, abode, goal,
Chapter 5, shloka 5,
yatsAnkhyaiH prApyate sthAnaM 
tadyogairapi gamyate |
ekaM sAnkhyaM cha yogaM cha
yaH pashyati sa pashyati ||
--
Meaning :
The goal that is attained by the way of sAnkhya* is the same as that is attained by means of yoga (practicing bhakti / devotion, 'niShkAma-karma' / 'self-less action', or jnAna / the way of meditation), And the one who sees that this essential truth of both is the same is the real seer.
--
 ( * sAnkhya - That begins with the contemplation and discrimation between the 'prakRti' and the 'puruSha', and treating the 'Self' as the principle that is different from 'prakRti' / non-self. Though this begins with the assumption that 'self' is different from the non-self, ultimately the 'self' too dissoves with the 'non-self' and what is discovered is indescribable.)
--
Chapter 8, shloka 28,
vedeShu yajneShu tapaHsu chaiva
dAneShu yatpuNyaphalaM pradiShTaM |
atyeti tatsarvamidaM viditvA
yogI paraM sthAnamupaiti chAdyaM ||
--
Meaning :
The yogI who knows this abode of The Supreme Reality (as explained in shloka 8 of this chapter 8) transcends all fruits that are obtained through the study of veda-s, performing the sacrifices of all kinds, or doing austerities and penances, (because they are destroyed with their enjoyments) while by knowing the indestructible, begin-less Supreme abode of oneself, one merges into That.
--
Chapter 9, shloka 18,
gatirbhartA prabhuH sAkShI
nivAsaH sharaNaM suhRt |
prabhavaH pralayaH sthAnaM
nidhAnaM bIjamavyayaM ||

Meaning :
(I AM) the destination, the sustain-er, the Lord, the witness, the abode, the shelter, the very heart / the Friend and Beloved, I am the origin, evolution and the dissolution, The Ultimate, the imperishable seed and the only refuge.
--

Chapter 18, shloka 62,
tameva sharaNaM gachchha
sarvabhAvena bhArata |
tatprasAdAtparAM shAntiM
sthAnaM prApsyasi shAshvataM ||
--
Meaning :
Therefore, with all your heart, seek shelter in Him alone. Through His grace, you shall attain the abode that is bliss supreme and peace eternal.
--