Thursday, April 24, 2014

आज का श्लोक, ’सः’ / ’saḥ’ (14),

आज का श्लोक, ’सः’ / ’saḥ’ (14),
__________________________

’सः’ / ’saḥ’  - वह,

अध्याय 14, श्लोक 19,

नान्यं गुणेभ्यः कर्तारं यदा द्रष्टानुपश्यति ।
गुणेभ्यश्च परं वेत्ति मद्भावं सोऽधिगच्छति ॥
--
(न अन्यम् गुणेभ्यः कर्तारम् यदा द्रष्ट अनुपश्यति ।
गुणेभ्यः च परं वेत्ति मद्भावम् सः अधिगच्छति ॥)
--
भावार्थ :
जब मनुष्य समष्टि चेतन में एकीभाव से स्थित हो जाता है, अर्थात् मन, बुद्धि, स्मृति और ’मैं’-भावना से नितांत अछूता होकर देखता है कि गुणों के सिवा दूसरा कुछ नहीं है जिसे ’कर्ता’ कहा जा सके, तब वह उन गुणों से परे अवस्थित मेरे (अपने-आपके) स्वरूप को जान लेता है और उसमें अधिष्ठित हो जाता है ।
--
अध्याय 14, श्लोक 25,

मानापमानयोस्तुल्यस्तुल्यो मित्रारिपक्षयोः ।
सर्वारम्भपरित्यागी गुणातीतः उच्यते ॥
--
(मान-अपमानयोः तुल्यः तुल्यः मित्र-अरि-पक्षयोः ।
सर्व-आरम्भ-परित्यागी गुणातीतः सः उच्यते ॥)
--
भावार्थ :
जो मान और अपमान होने की स्थिति में समान रूप से अविचलित है, और इसी प्रकार से मित्रों और शत्रुओं के साथ भी समभाव से स्थित है, सम्पूर्ण कर्मों के प्रारम्भ से ही कर्तृत्व के अभिमान ( ’मैं कर्ता हूँ’, -इस भावना) से रहित है, वह गुणों से अतीत कहा जाता है ।
--

अध्याय 14, श्लोक 26,

मां च योऽव्यभिचारेण भक्तियोगेन सेवते ।
गुणान्समतीत्यैतान्ब्रह्मभूयाय कल्पते ॥
--
(माम् च यः अव्यभिचारेण भक्तियोगेन सेवते ।
सः गुणान् समतीत्य- एतान् ब्रह्मभूयाय कल्पते ॥)
--
और जो मनुष्य विशुद्ध निष्ठापूर्वक भक्तियोगसहित मेरी सेवा (उपासना) करता है, वह इन तीनों गुणों को भलीभाँति लाँघकर, इनसे पार हुआ, सच्चिदाननद ब्रह्म से एकीभूत हो जाता है ।
--
’सः’ / ’saḥ’ - He,

Chapter 14, shloka 19,
--
nānyaṃ guṇebhyaḥ kartāraṃ
yadā draṣṭānupaśyati |
guṇebhyaśca paraṃ vetti
madbhāvaṃ so:'dhigacchati ||
--
(na anyam guṇebhyaḥ kartāram
yadā draṣṭa anupaśyati |
guṇebhyaḥ ca paraṃ vetti
madbhāvam saḥ adhigacchati ||)
--
Meaning :
When one is able to see that there are these three guṇa only and nothing else that could be termed the agent (responsible for all actions), and then looks beyond them and finds out and knows the Supreme, he knows Me and attains to Me, My Real Form.
--


Chapter 14, shloka 25,
mānāpamānayostulyas-
tulyo mitrāripakṣayoḥ |
sarvārambhaparityāgī
guṇātītaḥ sa ucyate ||
--
(māna-apamānayoḥ tulyaḥ
tulyaḥ mitra-ari-pakṣayoḥ |
sarva-ārambha-parityāgī
guṇātītaḥ saḥ ucyate ||)
--
Meaning :
One who is unaffected and same in honor and dishonor, who is unaffected and same in friends and enemies, and one who from the very begining of an action has given up the sense ; 'I do / I don't do', is said to have transcended the three guṇas . (attributes).


Chapter 14, shloka 26,

māṃ ca yo:'vyabhicāreṇa
bhaktiyogena sevate |
sa guṇānsamatītyaitān-
brahmabhūyāya kalpate ||
--
(mām ca yaḥ avyabhicāreṇa
bhaktiyogena sevate |
saḥ guṇān samatītya- etān
brahmabhūyāya kalpate ||)

--
Meaning :
One who serves / attends to Me with uncontaminated devotion transcends these three attributes (guṇas) and is unified with Brahman (Me).
--


No comments:

Post a Comment