आज का श्लोक,
’वैश्वानरः’ / ’vaiśvānaraḥ’
_______________________
’वैश्वानरः’ / ’vaiśvānaraḥ’ -वैश्वानर नामक अग्नि,
अध्याय 15, श्लोक 14,
अहं वैश्वानरो भूत्वा प्राणिनां देहमाश्रितः ।
प्राणापानसमायुक्तः पचाम्यन्नं चतुर्विधम् ॥
--
(अहम् वैश्वानरः भूत्वा प्राणिनाम् देहम्-आश्रितः ।
प्राणापान समायुक्तः पचामि अन्नम् चतुर्विधम् ॥)
--
भावार्थ :
मैं ही वैश्वानर (जठरानल, जठराग्नि) होकर प्राणियों के देह में रहते हुए प्राण तथा अपान का सामञस्य करते हुए चार प्रकार के अन्न को पचाता हूँ ।
--
टिप्पणी :
1.’चयापचय’ (metabolism , oxidation and reduction) वह भौतिक-रासायनिक जैव-प्रक्रिया है जिससे शरीर जीवित रहता है, और मृत्यु का समय आने पर समाप्त भी हो जाता है । इस आधार पर ’वैश्वानर’ का स्वरूप वैज्ञानिक शोध का विषय है ।
2.चार प्रकार के अन्न : भक्ष्य (जिसे चबाकर खाया जाता है), भोज्य (जिसे निगला जाता है जैसे दूध), लेह्य (जिसे चाटा जाता है जैसे शहद या चटनी) और चोष्य (जिसे चूसा जाता है जैसे ईख),
--
’वैश्वानरः’ / ’vaiśvānaraḥ’ - The fire (energy) that stimulates digestion-process.
Chapter 15, śloka 14,
ahaṃ vaiśvānaro bhūtvā
prāṇināṃ dehamāśritaḥ |
prāṇāpānasamāyuktaḥ
pacāmyannaṃ caturvidham ||
--
(aham vaiśvānaraḥ bhūtvā
prāṇinām deham-āśritaḥ |
prāṇāpāna samāyuktaḥ
pacāmi annam caturvidham ||)
--
Meaning :
I AM, in the form of the vaiśvānara-Fire, present in the body of all the creatures and stimulate the digestion of four kinds of foods they eat, synchronizing prāṇa (oxidation) and apāna (reduction), I carry on the function of metabolism in the body.
--
Note :
May be, the five kinds of prāṇa / life-energy, as described in the yoga have a parallel in Physics, I guess.
--
’वैश्वानरः’ / ’vaiśvānaraḥ’
_______________________
’वैश्वानरः’ / ’vaiśvānaraḥ’ -वैश्वानर नामक अग्नि,
अध्याय 15, श्लोक 14,
अहं वैश्वानरो भूत्वा प्राणिनां देहमाश्रितः ।
प्राणापानसमायुक्तः पचाम्यन्नं चतुर्विधम् ॥
--
(अहम् वैश्वानरः भूत्वा प्राणिनाम् देहम्-आश्रितः ।
प्राणापान समायुक्तः पचामि अन्नम् चतुर्विधम् ॥)
--
भावार्थ :
मैं ही वैश्वानर (जठरानल, जठराग्नि) होकर प्राणियों के देह में रहते हुए प्राण तथा अपान का सामञस्य करते हुए चार प्रकार के अन्न को पचाता हूँ ।
--
टिप्पणी :
1.’चयापचय’ (metabolism , oxidation and reduction) वह भौतिक-रासायनिक जैव-प्रक्रिया है जिससे शरीर जीवित रहता है, और मृत्यु का समय आने पर समाप्त भी हो जाता है । इस आधार पर ’वैश्वानर’ का स्वरूप वैज्ञानिक शोध का विषय है ।
2.चार प्रकार के अन्न : भक्ष्य (जिसे चबाकर खाया जाता है), भोज्य (जिसे निगला जाता है जैसे दूध), लेह्य (जिसे चाटा जाता है जैसे शहद या चटनी) और चोष्य (जिसे चूसा जाता है जैसे ईख),
--
’वैश्वानरः’ / ’vaiśvānaraḥ’ - The fire (energy) that stimulates digestion-process.
Chapter 15, śloka 14,
ahaṃ vaiśvānaro bhūtvā
prāṇināṃ dehamāśritaḥ |
prāṇāpānasamāyuktaḥ
pacāmyannaṃ caturvidham ||
--
(aham vaiśvānaraḥ bhūtvā
prāṇinām deham-āśritaḥ |
prāṇāpāna samāyuktaḥ
pacāmi annam caturvidham ||)
--
Meaning :
I AM, in the form of the vaiśvānara-Fire, present in the body of all the creatures and stimulate the digestion of four kinds of foods they eat, synchronizing prāṇa (oxidation) and apāna (reduction), I carry on the function of metabolism in the body.
--
Note :
May be, the five kinds of prāṇa / life-energy, as described in the yoga have a parallel in Physics, I guess.
--
No comments:
Post a Comment