आज का श्लोक, वाक्यम्’ / ’vākyam’
___________________________
वाक्यम्’ / ’vākyam’ - वाक्य, शब्द (बहुवचन),
अध्याय 1, श्लोक 21,
हृषीकेशं तदा वाक्यमिदमाह महीपते ।
अर्जुन उवाच :
सेनयोरुभयोर्मध्ये रथं स्थापय मेऽच्युत ॥
--
(हृषीकेशम् तदा वाक्यम् इदम् आह महीपते ।
अर्जुन उवाच :
सेनयोः उभयोः मध्ये रथम् स्थापय मे अच्युत ॥)
--
भावार्थ :
हे राजन् ! तब, उस समय, हृषीकेश (भगवान् श्रीकृष्ण) से (अर्जुन ने) ये शब्द कहे :
अर्जुन ने कहा :
हे अच्युत (कृष्ण)! मेरे रथ को दोनों सेनाओं के बीच में लाकर रखो ।
--
अध्याय 2, श्लोक 1,
सञ्जय उवाच :
तं तथा कृपयाविष्टमश्रुपूर्णाकुलेक्षणम् ।
विषीदन्तमिदं वाक्यमुवाच मधुसूदनः ॥
--
(तम् तथा कृपया-आविष्टम्-अश्रुपूर्ण- आकुल-ईक्षणम् ।
विषीदन्तम् इदम् वाक्यम् उवाच मधुसूदन ॥)
--
भावार्थ :
संजय बोले :
इस प्रकार शोक करते हुए, विह्वल, अश्रुपूर्ण नेत्र तथा व्याकुल दृष्टि से युक्त उन्हें (अर्जुन को), मधुसूदन (भगवान् श्रीकृष्ण) ने यह वचन कहे :
--
अध्याय 17, श्लोक 15,
--
अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत् ।
स्वाध्यायाभ्यसनम् चैव वाङ्मयं तप उच्यते ॥
--
(अनुद्वेगकरम् वाक्यम् सत्म् प्रियहितम् च यत् ।
स्वाध्याय-अभ्यसनम् च एव वाङ्मयं तप उच्यते ॥)
भावार्थ :
वाणी के स्तर पर किए जानेवाले 'तप' के अंतर्गत अपनी वाणी को ऐसा रखना जो किसी के लिए उद्वेगकारी न हो, जिसमें मिथ्यावचन न कहे जाएँ, जो सबके लिए हितकारी तथा प्रिय हो, तथा जिसमें आत्म-जिज्ञासा संबंधी ग्रंथों का पठन -पाठन एवं चिंतन-मनन जप आदि होता हो ।
--
वाक्यम्’ / ’vākyam’ - sentence, words,
Chapter 1, śloka 21,
hṛṣīkeśaṃ tadā vākya-
midamāha mahīpate |
arjuna uvāca :
senayorubhayormadhye
rathaṃ sthāpaya me:'cyuta ||
--
(hṛṣīkeśam tadā vākyam
idam āha mahīpate |
arjuna uvāca :
senayoḥ ubhayoḥ madhye
ratham sthāpaya me acyuta ||)
--
Meaning : O King! At that moment arjuna said these words to hṛṣīkeśa (Lord śrīkṛṣṇa)
arjuna said :
acyuta (kṛṣṇa)! Please place my chariot in the mid of the two armies.
--
Chapter 2, śloka 1,
sañjaya uvāca :
taṃ tathā kṛpayāviṣṭam-
aśrupūrṇākulekṣaṇam |
viṣīdantamidaṃ vākyam-
uvāca madhusūdanaḥ ||
--
(tam tathā kṛpayā-āviṣṭam
aśrupūrṇa- ākula-īkṣaṇam |
viṣīdantam idam vākyam
uvāca madhusūdana ||)
--
Meaning :
sañjaya said :
To him, grieving arjuna, who was thus overcome by grief, dejected, confused, and full of tears, madhusūdana (Lord śrīkṛṣṇa) spoke thus :
--
Chapter 17, śloka 15,
anudvegakaraṃ vākyaṃ
satyaṃ priyahitaṃ ca yat |
svādhyāyābhyasanam caiva
vāṅmayaṃ tapa ucyate ||
--
(anudvegakaram vākyam
satyam priyahitam ca yat |
svādhyāya-abhyasanam ca eva
vāṅmayam tapa ucyate ||)
--
Meaning :
The austerities of words spoken or thought, that one should observe include speaking truth, speaking what does not cause distress to oneself as well as to others, which are helpful to all and soothing. And of the words of scriptures, that one need to study, contemplate and meditate upon. Repetition and chanting of the Mantras that makes the mind pure and full of devotion .
--
___________________________
वाक्यम्’ / ’vākyam’ - वाक्य, शब्द (बहुवचन),
अध्याय 1, श्लोक 21,
हृषीकेशं तदा वाक्यमिदमाह महीपते ।
अर्जुन उवाच :
सेनयोरुभयोर्मध्ये रथं स्थापय मेऽच्युत ॥
--
(हृषीकेशम् तदा वाक्यम् इदम् आह महीपते ।
अर्जुन उवाच :
सेनयोः उभयोः मध्ये रथम् स्थापय मे अच्युत ॥)
--
भावार्थ :
हे राजन् ! तब, उस समय, हृषीकेश (भगवान् श्रीकृष्ण) से (अर्जुन ने) ये शब्द कहे :
अर्जुन ने कहा :
हे अच्युत (कृष्ण)! मेरे रथ को दोनों सेनाओं के बीच में लाकर रखो ।
--
अध्याय 2, श्लोक 1,
सञ्जय उवाच :
तं तथा कृपयाविष्टमश्रुपूर्णाकुलेक्षणम् ।
विषीदन्तमिदं वाक्यमुवाच मधुसूदनः ॥
--
(तम् तथा कृपया-आविष्टम्-अश्रुपूर्ण- आकुल-ईक्षणम् ।
विषीदन्तम् इदम् वाक्यम् उवाच मधुसूदन ॥)
--
भावार्थ :
संजय बोले :
इस प्रकार शोक करते हुए, विह्वल, अश्रुपूर्ण नेत्र तथा व्याकुल दृष्टि से युक्त उन्हें (अर्जुन को), मधुसूदन (भगवान् श्रीकृष्ण) ने यह वचन कहे :
--
अध्याय 17, श्लोक 15,
--
अनुद्वेगकरं वाक्यं सत्यं प्रियहितं च यत् ।
स्वाध्यायाभ्यसनम् चैव वाङ्मयं तप उच्यते ॥
--
(अनुद्वेगकरम् वाक्यम् सत्म् प्रियहितम् च यत् ।
स्वाध्याय-अभ्यसनम् च एव वाङ्मयं तप उच्यते ॥)
भावार्थ :
वाणी के स्तर पर किए जानेवाले 'तप' के अंतर्गत अपनी वाणी को ऐसा रखना जो किसी के लिए उद्वेगकारी न हो, जिसमें मिथ्यावचन न कहे जाएँ, जो सबके लिए हितकारी तथा प्रिय हो, तथा जिसमें आत्म-जिज्ञासा संबंधी ग्रंथों का पठन -पाठन एवं चिंतन-मनन जप आदि होता हो ।
--
वाक्यम्’ / ’vākyam’ - sentence, words,
Chapter 1, śloka 21,
hṛṣīkeśaṃ tadā vākya-
midamāha mahīpate |
arjuna uvāca :
senayorubhayormadhye
rathaṃ sthāpaya me:'cyuta ||
--
(hṛṣīkeśam tadā vākyam
idam āha mahīpate |
arjuna uvāca :
senayoḥ ubhayoḥ madhye
ratham sthāpaya me acyuta ||)
--
Meaning : O King! At that moment arjuna said these words to hṛṣīkeśa (Lord śrīkṛṣṇa)
arjuna said :
acyuta (kṛṣṇa)! Please place my chariot in the mid of the two armies.
--
Chapter 2, śloka 1,
sañjaya uvāca :
taṃ tathā kṛpayāviṣṭam-
aśrupūrṇākulekṣaṇam |
viṣīdantamidaṃ vākyam-
uvāca madhusūdanaḥ ||
--
(tam tathā kṛpayā-āviṣṭam
aśrupūrṇa- ākula-īkṣaṇam |
viṣīdantam idam vākyam
uvāca madhusūdana ||)
--
Meaning :
sañjaya said :
To him, grieving arjuna, who was thus overcome by grief, dejected, confused, and full of tears, madhusūdana (Lord śrīkṛṣṇa) spoke thus :
--
Chapter 17, śloka 15,
anudvegakaraṃ vākyaṃ
satyaṃ priyahitaṃ ca yat |
svādhyāyābhyasanam caiva
vāṅmayaṃ tapa ucyate ||
--
(anudvegakaram vākyam
satyam priyahitam ca yat |
svādhyāya-abhyasanam ca eva
vāṅmayam tapa ucyate ||)
--
Meaning :
The austerities of words spoken or thought, that one should observe include speaking truth, speaking what does not cause distress to oneself as well as to others, which are helpful to all and soothing. And of the words of scriptures, that one need to study, contemplate and meditate upon. Repetition and chanting of the Mantras that makes the mind pure and full of devotion .
--
No comments:
Post a Comment