आज का श्लोक, ’वर्तन्ते’ / ’vartante’
___________________________
’वर्तन्ते’ / ’vartante’ - परस्पर व्यवहार करते हैं,
अध्याय 3, श्लोक 28,
तत्त्ववित्तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः ।
गुणा गुणेषु वर्तन्त इति मत्वा न सज्जते ॥
--
(तत्त्ववित् तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः ।
गुणाः गुणेषु वर्तन्ते इति मत्वा न सज्जते ॥)
--
भावार्थ :
हे महाबाहु (अर्जुन)! तत्व को जाननेवाला भली-भाँति जानता है कि गुणों के और कर्मों के वर्गीकरण के अनुसार, गुण ही गुणों में परस्पर व्यवहार करते हुए कर्म को घटित करते हैं, और इसलिए वह अपने-आपको उनसे असंलग्न ही रखता है, और उनमें आसक्त नहीं होता ।
--
अध्याय 5, श्लोक 9,
प्रलपन्विसृजन्गृह्णन्नुन्मिषन्निमिषन्नपि ।
इन्द्रियाणीन्द्रार्थेषु वर्तन्त इति धारयन् ॥
--
(प्रलपन् विसृजन् गृह्णन् उन्मिषन् निमिषन् अपि ।
इन्द्रियाणि इन्द्रियार्थेषु वर्तन्ते इति धारयन् ॥)
--
भावार्थ :
बोलते हुए, त्यागते हुए, ग्रहण करते हुए, नेत्र खोलते और नेत्र बन्द करते हुए भी, इन्द्रियाँ उनके अपने-अपने विषयों में अपना कार्य करती हैं ऐसा समझते हुए,...
--
अध्याय 14, श्लोक 23,
उदासीनवदासीनो गुणैर्यो न विचाल्यते ।
गुणा वर्तन्त इत्येव योऽवतिष्ठति नेङ्गते ॥
--
(उदासीनवत् आसीनः गुणैः यः न विचाल्यते ।
गुणाः वर्तन्ते इति एव यः अवतिष्ठति न इङ्गते ॥)
--
भावार्थ :
(जगत् की और देह, इन्द्रियों मन, बुद्धि, तथा अहंकार की गतिविधियों को) उदासीनतापूर्वक देखता हुआ जो अपने स्वरूप में स्थित रहता है, और प्रकृति के तीनों गुणों द्वारा जिसे विचलित नहीं किया जाता, जो इन सारी गतिविधियों को, गुणों को परस्पर व्यवहार करते हुए बस देखता भर है, और अपनी शान्ति में स्थित रहता है...
--
’वर्तन्ते’ / ’vartante’ - interact with one-another,
Chapter 3, śloka 28,
tattvavittu mahābāho
guṇakarmavibhāgayoḥ |
guṇā guṇeṣu vartanta
iti matvā na sajjate ||
--
(tattvavit tu mahābāho
guṇakarmavibhāgayoḥ |
guṇāḥ guṇeṣu vartante
iti matvā na sajjate ||)
--
Meaning :
The one who knows the Reality, knows for certain that according to the division of attributes (guṇa-s) and actions (karma), all things happen, -actions (karma) take place because of the mutual interaction of the attributes (guṇa-s) only, and keeps oneself unconcerned and not-involved with them.
--
Chapter 5, śloka 9,
pralapanvisṛjangṛhṇann-
unmiṣannimiṣannapi |
indriyāṇīndrārtheṣu
vartanta iti dhārayan ||
--
(pralapan visṛjan gṛhṇan
unmiṣan nimiṣan api |
indriyāṇi indriyārtheṣu
vartante iti dhārayan ||)
--
Meaning :
While talking, excreting, grasping, opening or shutting the eyes, realizing that the senses play their role in relation to their objects and is not disturbed in any way.
--
Chapter 14, śloka 23,
udāsīnavadāsīno
guṇairyo na vicālyate |
guṇā vartanta ityeva
yo:'vatiṣṭhati neṅgate ||
--
(udāsīnavat āsīnaḥ
guṇaiḥ yaḥ na vicālyate |
guṇāḥ vartante iti eva
yaḥ avatiṣṭhati na iṅgate ||)
--
Meaning :
Staying aloof (from the activities of world, body, senses, mind, intellect and ego) and realizing that this all is the inter-play of the three attributes (guṇa) of manifestation (prakṛti), one who is not disturbed from the peace of the Self, he firmly abides in. ...
--
___________________________
’वर्तन्ते’ / ’vartante’ - परस्पर व्यवहार करते हैं,
अध्याय 3, श्लोक 28,
तत्त्ववित्तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः ।
गुणा गुणेषु वर्तन्त इति मत्वा न सज्जते ॥
--
(तत्त्ववित् तु महाबाहो गुणकर्मविभागयोः ।
गुणाः गुणेषु वर्तन्ते इति मत्वा न सज्जते ॥)
--
भावार्थ :
हे महाबाहु (अर्जुन)! तत्व को जाननेवाला भली-भाँति जानता है कि गुणों के और कर्मों के वर्गीकरण के अनुसार, गुण ही गुणों में परस्पर व्यवहार करते हुए कर्म को घटित करते हैं, और इसलिए वह अपने-आपको उनसे असंलग्न ही रखता है, और उनमें आसक्त नहीं होता ।
--
अध्याय 5, श्लोक 9,
प्रलपन्विसृजन्गृह्णन्नुन्मिषन्निमिषन्नपि ।
इन्द्रियाणीन्द्रार्थेषु वर्तन्त इति धारयन् ॥
--
(प्रलपन् विसृजन् गृह्णन् उन्मिषन् निमिषन् अपि ।
इन्द्रियाणि इन्द्रियार्थेषु वर्तन्ते इति धारयन् ॥)
--
भावार्थ :
बोलते हुए, त्यागते हुए, ग्रहण करते हुए, नेत्र खोलते और नेत्र बन्द करते हुए भी, इन्द्रियाँ उनके अपने-अपने विषयों में अपना कार्य करती हैं ऐसा समझते हुए,...
--
अध्याय 14, श्लोक 23,
उदासीनवदासीनो गुणैर्यो न विचाल्यते ।
गुणा वर्तन्त इत्येव योऽवतिष्ठति नेङ्गते ॥
--
(उदासीनवत् आसीनः गुणैः यः न विचाल्यते ।
गुणाः वर्तन्ते इति एव यः अवतिष्ठति न इङ्गते ॥)
--
भावार्थ :
(जगत् की और देह, इन्द्रियों मन, बुद्धि, तथा अहंकार की गतिविधियों को) उदासीनतापूर्वक देखता हुआ जो अपने स्वरूप में स्थित रहता है, और प्रकृति के तीनों गुणों द्वारा जिसे विचलित नहीं किया जाता, जो इन सारी गतिविधियों को, गुणों को परस्पर व्यवहार करते हुए बस देखता भर है, और अपनी शान्ति में स्थित रहता है...
--
’वर्तन्ते’ / ’vartante’ - interact with one-another,
Chapter 3, śloka 28,
tattvavittu mahābāho
guṇakarmavibhāgayoḥ |
guṇā guṇeṣu vartanta
iti matvā na sajjate ||
--
(tattvavit tu mahābāho
guṇakarmavibhāgayoḥ |
guṇāḥ guṇeṣu vartante
iti matvā na sajjate ||)
--
Meaning :
The one who knows the Reality, knows for certain that according to the division of attributes (guṇa-s) and actions (karma), all things happen, -actions (karma) take place because of the mutual interaction of the attributes (guṇa-s) only, and keeps oneself unconcerned and not-involved with them.
--
Chapter 5, śloka 9,
pralapanvisṛjangṛhṇann-
unmiṣannimiṣannapi |
indriyāṇīndrārtheṣu
vartanta iti dhārayan ||
--
(pralapan visṛjan gṛhṇan
unmiṣan nimiṣan api |
indriyāṇi indriyārtheṣu
vartante iti dhārayan ||)
--
Meaning :
While talking, excreting, grasping, opening or shutting the eyes, realizing that the senses play their role in relation to their objects and is not disturbed in any way.
--
Chapter 14, śloka 23,
udāsīnavadāsīno
guṇairyo na vicālyate |
guṇā vartanta ityeva
yo:'vatiṣṭhati neṅgate ||
--
(udāsīnavat āsīnaḥ
guṇaiḥ yaḥ na vicālyate |
guṇāḥ vartante iti eva
yaḥ avatiṣṭhati na iṅgate ||)
--
Meaning :
Staying aloof (from the activities of world, body, senses, mind, intellect and ego) and realizing that this all is the inter-play of the three attributes (guṇa) of manifestation (prakṛti), one who is not disturbed from the peace of the Self, he firmly abides in. ...
--
No comments:
Post a Comment