आज का श्लोक, ’वचनम्’ / ’vacanam’
______________________________
’वचनम्’ / ’vacanam’ - वचन को, शब्दों को, आज्ञा को,
अध्याय 1, श्लोक 2,
सञ्जय उवाच :
दृष्ट्वा तु पाण्डवानीकं व्यूढं दुर्योधनस्तदा ।
आचार्यमुपसङ्गम्य राजा वचनमब्रवीत ॥
--
(दृष्ट्वा तु पाण्डवानीकम् व्यूढम् दुर्योधनः तदा ।
आचार्यम् उपसङ्गम्य राजा वचनम् अब्रवीत ॥)
--
भावार्थ :
पाण्डवों की व्यूहबद्ध सेना को देखकर तब, आचार्य द्रोण के पास जाकर राजा दुर्योधन ने यह वचन कहा :
--
अध्याय 11, श्लोक 35,
सञ्जय उवाच :
एतच्छ्रुत्वा वचनं केशवस्य
कृताञ्जलिर्वेपमानः किरीटी ।
नमस्कृत्वा भूय एवाह कृष्णं
सगद्गदं भीतभीतः प्रणम्य ॥
--
(एतत् श्रुत्वा वचनम् केशवस्य
कृताञ्जलिः वेपमानः किरीटी ।
नमस्कृत्वा भूयः एव आह कृष्णम्
सगद्गदम् भीतभीतः प्रणम्य ॥)
--
भावार्थ :
केशव (विष्णु / हरि / श्रीकृष्ण) के इस वचन को सुनकर, काँपते हुए, किरीटधारी अर्जुन ने हाथ जोड़कर, नमस्कार करते हुए, उन्हें प्रणाम करते हुए, फिर भी अत्यन्त भयभीत होकर, भगवान् श्रीकृष्ण से गद्गद वाणी से ये वचन कहे :
--
अध्याय 18, श्लोक 73,
अर्जुन उवाच :
नष्टो मोहः स्मृतिर्लब्धा त्वत्प्रसादात्मयाच्युत ।
स्थितोऽस्मि गतसन्देहः करिष्ये वचनं तव ॥
--
नष्टः मोहः स्मृतिः लब्धा त्वत्प्रसादात् मया अच्युत ।
स्थितः अस्मि गतसन्देहः करिष्ये वचनम् तव ॥)
--
भावार्थ :
अर्जुन ने कहा :
हे अच्युत! आपकी कृपा से मेरा मोह (जिसने मेरी स्मृति को आवरित कर रखा था) नष्ट हो गया है, और उस स्मृति को पाकर मेरे संशय विलीन हो गए हैं और मैं पुनः आत्मा में अवस्थित (स्थितधी)* हो गया हूँ ।
--
’वचनम्’ / ’vacanam’ -- the words, the advice,
Chapter 1, śloka 2,
sañjaya uvāca :
dṛṣṭvā tu pāṇḍavānīkaṃ
vyūḍhaṃ duryodhanastadā |
ācāryamupasaṅgamya
rājā vacanamabravīta ||
--
(dṛṣṭvā tu pāṇḍavānīkam
vyūḍham duryodhanaḥ tadā |
ācāryam upasaṅgamya
rājā vacanam abravīta ||)
--
Meaning :
sañjaya, said (to king dhṛtarāṣṭra,)
Seeing the army of the pāṇḍavas arrayed for fighting the battle, king duryodhana then approached to his teacher (ācārya-droṇa), and spoke to him thus:
--
Chapter 11, śloka 35,
sañjaya uvāca :
etacchrutvā vacanaṃ keśavasya
kṛtāñjalirvepamānaḥ kirīṭī |
namaskṛtvā bhūya evāha kṛṣṇaṃ
sagadgadaṃ bhītabhītaḥ praṇamya ||
--
(etat śrutvā vacanaṃ keśavasya
kṛtāñjaliḥ vepamānaḥ kirīṭī |
namaskṛtvā bhūyaḥ eva āha kṛṣṇam
sagadgadam bhītabhītaḥ praṇamya ||)
--
Meaning :
sañjaya said :
arjuna, (with his crown upon the head,) trembling with ecstacy and frightened, hearing these words from keśava / śrīkṛṣṇa, prostrated with joined palms before the Lord once again, spoke thus to Him in a choked voice, ...
--
Chapter 18, śloka 73,
arjuna uvāca :
naṣṭo mohaḥ smṛtirlabdhā
tvatprasādātmayācyuta |
sthito:'smi gatasandehaḥ
kariṣye vacanaṃ tava ||
--
naṣṭaḥ mohaḥ smṛtiḥ labdhā
tvatprasādāt mayā acyuta |
sthitaḥ asmi gatasandehaḥ
kariṣye vacanam tava ||)
--
Meaning :
arjuna said : O acyuta! (Infallible One -śrīkṛṣṇa), My illusion is now removed. And by your Grace, I have recollected my composure (and remembered again the truth of my Real being). My doubts are cleared away and I am firmly stabilized in Wisdom. And shall act accordingly as you instruct me to do.
--
______________________________
’वचनम्’ / ’vacanam’ - वचन को, शब्दों को, आज्ञा को,
अध्याय 1, श्लोक 2,
सञ्जय उवाच :
दृष्ट्वा तु पाण्डवानीकं व्यूढं दुर्योधनस्तदा ।
आचार्यमुपसङ्गम्य राजा वचनमब्रवीत ॥
--
(दृष्ट्वा तु पाण्डवानीकम् व्यूढम् दुर्योधनः तदा ।
आचार्यम् उपसङ्गम्य राजा वचनम् अब्रवीत ॥)
--
भावार्थ :
पाण्डवों की व्यूहबद्ध सेना को देखकर तब, आचार्य द्रोण के पास जाकर राजा दुर्योधन ने यह वचन कहा :
--
अध्याय 11, श्लोक 35,
सञ्जय उवाच :
एतच्छ्रुत्वा वचनं केशवस्य
कृताञ्जलिर्वेपमानः किरीटी ।
नमस्कृत्वा भूय एवाह कृष्णं
सगद्गदं भीतभीतः प्रणम्य ॥
--
(एतत् श्रुत्वा वचनम् केशवस्य
कृताञ्जलिः वेपमानः किरीटी ।
नमस्कृत्वा भूयः एव आह कृष्णम्
सगद्गदम् भीतभीतः प्रणम्य ॥)
--
भावार्थ :
केशव (विष्णु / हरि / श्रीकृष्ण) के इस वचन को सुनकर, काँपते हुए, किरीटधारी अर्जुन ने हाथ जोड़कर, नमस्कार करते हुए, उन्हें प्रणाम करते हुए, फिर भी अत्यन्त भयभीत होकर, भगवान् श्रीकृष्ण से गद्गद वाणी से ये वचन कहे :
--
अध्याय 18, श्लोक 73,
अर्जुन उवाच :
नष्टो मोहः स्मृतिर्लब्धा त्वत्प्रसादात्मयाच्युत ।
स्थितोऽस्मि गतसन्देहः करिष्ये वचनं तव ॥
--
नष्टः मोहः स्मृतिः लब्धा त्वत्प्रसादात् मया अच्युत ।
स्थितः अस्मि गतसन्देहः करिष्ये वचनम् तव ॥)
--
भावार्थ :
अर्जुन ने कहा :
हे अच्युत! आपकी कृपा से मेरा मोह (जिसने मेरी स्मृति को आवरित कर रखा था) नष्ट हो गया है, और उस स्मृति को पाकर मेरे संशय विलीन हो गए हैं और मैं पुनः आत्मा में अवस्थित (स्थितधी)* हो गया हूँ ।
--
’वचनम्’ / ’vacanam’ -- the words, the advice,
Chapter 1, śloka 2,
sañjaya uvāca :
dṛṣṭvā tu pāṇḍavānīkaṃ
vyūḍhaṃ duryodhanastadā |
ācāryamupasaṅgamya
rājā vacanamabravīta ||
--
(dṛṣṭvā tu pāṇḍavānīkam
vyūḍham duryodhanaḥ tadā |
ācāryam upasaṅgamya
rājā vacanam abravīta ||)
--
Meaning :
sañjaya, said (to king dhṛtarāṣṭra,)
Seeing the army of the pāṇḍavas arrayed for fighting the battle, king duryodhana then approached to his teacher (ācārya-droṇa), and spoke to him thus:
--
Chapter 11, śloka 35,
sañjaya uvāca :
etacchrutvā vacanaṃ keśavasya
kṛtāñjalirvepamānaḥ kirīṭī |
namaskṛtvā bhūya evāha kṛṣṇaṃ
sagadgadaṃ bhītabhītaḥ praṇamya ||
--
(etat śrutvā vacanaṃ keśavasya
kṛtāñjaliḥ vepamānaḥ kirīṭī |
namaskṛtvā bhūyaḥ eva āha kṛṣṇam
sagadgadam bhītabhītaḥ praṇamya ||)
--
Meaning :
sañjaya said :
arjuna, (with his crown upon the head,) trembling with ecstacy and frightened, hearing these words from keśava / śrīkṛṣṇa, prostrated with joined palms before the Lord once again, spoke thus to Him in a choked voice, ...
--
Chapter 18, śloka 73,
arjuna uvāca :
naṣṭo mohaḥ smṛtirlabdhā
tvatprasādātmayācyuta |
sthito:'smi gatasandehaḥ
kariṣye vacanaṃ tava ||
--
naṣṭaḥ mohaḥ smṛtiḥ labdhā
tvatprasādāt mayā acyuta |
sthitaḥ asmi gatasandehaḥ
kariṣye vacanam tava ||)
--
Meaning :
arjuna said : O acyuta! (Infallible One -śrīkṛṣṇa), My illusion is now removed. And by your Grace, I have recollected my composure (and remembered again the truth of my Real being). My doubts are cleared away and I am firmly stabilized in Wisdom. And shall act accordingly as you instruct me to do.
--
No comments:
Post a Comment